Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2
i

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Nebezpečný bisfenol

 |  28. 3. 2017

Nebezpečný bisfenol A pomalu mizí z našeho světa. Jeho „náhradník“ bisfenol S je ale zřejmě neméně škodlivý. Ukazuje to nová studie, jíž na problém poprvé upozorňuje český vědecký tým na stránkách časopisu Scientific Reports.

Aktualizováno 30. března 2017 odstavcem „Máme se bát?“ 

Ze záplavy chemikálií produkovaných člověkem je asi tisícovka podezíraná z narušování hormonální rovnováhy v organismu živočichů včetně člověka. Tyto tzv. endokrinní disruptory se dostávají do našeho těla a mají nepříznivý dopad například na funkci štítné žlázy nebo na rozmnožování. Přispívají však i ke změnám chování a ukazují se jako jeden z faktorů zvyšujících sklon k obezitě. Není divu, že lidstvo hledá za tyto látky bezpečnou náhradu. Někdy se však z náhradníků vyklubou škůdci.

Pod vlivem bisfenolu S se buňka vajíčka dostává do podobné situace jako dílna, kde shořely výkresy potřebné ke kompletaci výrobků.

Výrobci plastů používali pro zpevnění mnoha polymerů bisfenol A, který se tak stal jednou z nejmasověji vyráběných chemikálií světa. Z toxikologického hlediska k němu nebyly výhrady. Jeho schopnost působit na živočichy podobně jako pohlavní hormony estrogeny z něj však udělala jeden z nejznámějších endokrinních disruptorů. Byl zakázán například pro výrobu plastových kojeneckých lahví a dočkal se náhrady v mnoha dalších výrobcích nesoucích označení „BPA-free“ čili „prosté bisfenolu A“. V těch byl bisfenol A často nahrazen chemicky podobným bisfenolem S. Pro výrobce je „náhradník“ výhodný hned z několika důvodů. Plasty a další materiály zpevňuje podobně jako bisfenol A. O tom, jak nabourává hormonální rovnováhu, se však ví málo. Teprve v poslední době se objevují první studie dokazující, že tento bisfenolový „bílý kůň“ zdaleka není neškodný. O jeho účincích na rozmnožování savců včetně člověka však chyběly informace.

Tým českých vědců vedený Terezou Žalmanovou a Kristýnou Hoškovou z Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze společně s vědci z Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni a Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi jako první prokázali, že bisfenol S vyvolává těžká poškození zrajících vajíček prasete. Ta se podobají svými vlastnostmi vajíčkům žen mnohem více než oocyty laboratorních myší či potkanů. Je proto pravděpodobné, že defekty pozorované u prasat budou postihovat i vajíčka žen vystavených bisfenolu S. Bisfenolový „bílý kůň“ poškozuje samičí pohlavní buňky i ve velmi nízkých koncentracích, jež odpovídají jeho výskytu v těle obyvatel ekonomicky vyspělých zemí, například Japonska.

Nejnápadnější poruchy nastávají při dělení dědičné informace vajíček. Z takového vajíčka vzniká po oplození spermií embryo neschopné zdárného vývoje. Jiná poškození nejsou na první pohled tak patrná. Vajíčko je z předchozího vývoje vybaveno zásobou ribonukleových kyselin, podle kterých si syntetizuje potřebné proteiny. Samo si ribonukleové kyseliny vyrobit neumí. Pod vlivem bisfenolu S se část zásob ribonukleových kyselin ztrácí. Samičí pohlavní buňka se tak dostává do podobné situace jako dílna, kde shořely výkresy potřebné ke kompletaci výrobků. Ztracené ribonukleové kyseliny mohou chybět i embryu, protože ani ono si v počátečních fázích vývoje své vlastní „výrobní výkresy“ pořídit neumí.

Pod rouškou nálepek „BPA-free“ bisfenol S svého předchůdce na mnoha místech vytlačuje. Jde o další příklad politováníhodných náhrad, kdy je jedna škodlivá chemikálie vystřídána jinou, neméně škodlivou. Podobně byl například nahrazen diacetyl (2,3-butandion) přidávaný do másla pro posílení typického máselného aroma a chuti za alfa-diketon (2,3-pentadion). I když se „diacetyl“ vyskytuje v másle naprosto přirozeně, ukázalo se, že při vdechnutí může poškozovat plíce. Až dodatečně se ukázalo, že „diketon“ za ním v tomto ohledu nijak nezaostává. Z řad vědců zaznívá volání po „informované náhradě“, kdy je škodlivá chemikálie vystřídána novou až poté, co se vyjasní, že nás záměna nepřivede z louže do bláta.

Máme se bát?

Lidstvo se vyvíjí a jeho činnost se zdá být čím dál šetrnější vůči životnímu prostředí a lidskému zdraví – omezuje použití látek, které působí striktně jako jedy. Už se dnes nesetkáme s plošnou aplikací DDT nebo neregulovaným používáním PCB. Lidé však do oběhu dodávají spoustu látek, které v použitých koncentracích mnohdy jedovaté nejsou, ale fungují plíživě a neméně nebezpečně: bourají jemné předivo hormonální rovnováhy a vysloužily si za to souhrnné označení „endokrinní disruptor.“ Takových disruptorů je v prostředí celá řada a nemusí být součástí jen plastů. Žijeme v jejich koktejlu, kde se účinky jednotlivých látek vzájemně kombinují. Výsledný efekt je někdy hodně překvapivý. Jsou známy případy, kdy ani jedna látka jako endokrinní disruptor nepůsobí, ale společně ve dvojici tento účinek mají. Naopak, jindy se efekty dvou endokrinních disruptorů vzájemně potírají. Endokrinní disruptor sice neohrožuje lidský život, ale po dlouhodobém působení se neblaze podepíše velmi často na reprodukci. Endokrinní disruptory mohou být příčinou potíží přirozeného početí stejně jako neúspěchů asistované reprodukce. Řešení? Odhad skutečného rizika endokrinních disruptorů pro člověka, studium mechanizmu účinku, hledání řešení a zejména smysluplná náhrada látkou skutečně neškodnou – úkol pro vědce, lékaře, průmysl i legislativu.

Pokud jde o bisfenoly A a S, tak při současné míře používání v dohledné době lidstvo určitě nevyhubí. Při popsaných pokusech nebyl jejich efekt stoprocentní. Některá vajíčka vypadala pod účinkem bisfenolu S lépe, jiná naopak hůře. Mohou nám ale život zkomplikovat. V ekonomicky rozvinutých zemích má dnes asi jedna pětina párů problémy s početím. Příčiny poruch plodnosti v mnoha případech neznáme. Nezanedbatelnou roli tu mohou sehrát i endokrinní disruptory.

Novou studii bychom měli vnímat jako varování. Pocit bezpečí, jemuž jsme možná propadli po zavedení „BPA-free“ plastů (tedy plastů neobsahujících bisfenol A), je falešný. Pouze jsme se přesunuli z bláta bisfenolu A do louže bisfenolu S.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie

O autorech

Kristýna Hošková

Jan Nevoral

Tereza Žalmanová

Doporučujeme

Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...
Je na obzoru fit pilulka?

Je na obzoru fit pilulka? uzamčeno

Stanislav Rádl  |  2. 12. 2024
U řady onemocnění se nám kromě příslušné medikace od lékaře dostane také doporučení zvýšit svoji fyzickou aktivitu. Lze ji nahradit „zázračnou...