Rizika výzkumu versus rizika omezení výzkumu

Prezident Donald Trump v květnu podepsal výkonné nařízení, které zásadně mění podmínky pro financování virologického výzkumu v USA. Nařízení dočasně blokuje veškerou federální podporu studií zaměřených na nebezpečné „získání nové funkce“ (gain-of-function), tedy experimenty, které upravují patogeny tak, aby byly nakažlivější, odolnější nebo smrtelnější.

Během čtyřměsíčního moratoria mají americké úřady revidovat pravidla pro kontrolu experimentů s patogeny, které by mohly vyvolat pandemii. Odborníci se ale obávají, že omezení kvůli vágním formulacím dopadne i na studie s minimálním rizikem, které mohou být klíčové pro vývoj léků nebo vakcín. „Příkaz je formulován tak široce, že může zastavit téměř celý virologický výzkum,“ cituje časopis Nature Gigi Gronvallovou, expertku na biologickou bezpečnost z Univerzity Johnse Hopkinse. Podle ní je problém v tom, že vědci často nemohou předem přesně určit, jak modifikace ovlivní patogenitu či virulenci viru, a mohou se tak z obavy, že poruší nařízení, rozhodnout takové výzkumy vůbec neprovádět. Instituce, které nebudou nové regulace respektovat, se mohou dostat na černou listinu a přijít o přístup k federálním grantům.

Na druhé straně ale někteří odborníci rozhodnutí vítají. Podle australské epidemioložky Rainy MacIntyreové může mít zákaz pozitivní efekt na celosvětovou bezpečnost. Upozorňuje, že pokročilé technologie zvyšují riziko vytvoření nebezpečných patogenů, a přísnější pravidla jsou proto logickým krokem.

Výkonné nařízení také ukládá povinnost vytvořit veřejně dostupnou databázi, v níž budou muset všechny subjekty pracující s patogeny hlásit své experimenty bez ohledu na to, kdo je financuje. Mnozí odborníci ale pochybují, že se podaří dohled nad těmito aktivitami skutečně zefektivnit, obzvlášť v situaci, kdy USA vystupují ze Světové zdravotnické organizace.