Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025
i

Aktuální číslo:

2025/11

Téma měsíce:

Vlny

Obálka čísla

Budova S. R. Crown Hall v Chicagu

 |  7. 7. 2025
 |  Vesmír 104, 482, 2025/7

Crown Hall, dokončená roku 1956, je jistotně nejslavnější budova, kterou Ludwig Mies van der Rohe postavil v kampusu IIT (Illinois Institute of Technology) v Chicagu. Sídlí v ní škola architektury, již po dlouhou dobu vedl. S jistou licencí tak lze říci, že ji stavěl pro sebe.

Se vzrůstajícím zájmem o inspiraci přírodou a o nový, vyváženější vztah s ní je zajímavá jiná interpretační linie, než jakou nabízela tradiční interpretace, která se v případě Crown Hall zaměřuje na volný půdorys a inspiraci Schinkelovým neoklasicistním Starým muzeem v Berlíně. Mies se oproti svému současníku F. L. Wrightovi, dalšímu velikánu americké architektury, vždy vyhýbal přírodou inspirovaným tvarům, místo Wrightova organicismu upřednostňoval pravidelný rastr půdorysu i fasády a obecně pravý úhel, jeho stavby neměly s přírodou splývat. Přísnou racionalitu obdélných tabulí skla a rastru kovových rámů Crown Hall nicméně od samého počátku doplňovala výsadba stromů. Její rozvrh určil Miesův kolega, učitel tamní školy architektury, krajinný architekt Alfred Caldwell, jenž okolo pláště budovy nechal nepravidelně vysázet dřezovec trojtrnný, rychle rostoucí opadavý listnatý strom, dorůstající výšky přes 40 metrů, a do mezer pak hloh, naopak pomalu rostoucí keř či strom, dorůstající výšky 3–12 metrů. Tím Mies získal nejen zastínění celoskleněné fasády, ale též krytí před dálkovými pohledy dovnitř i ven, a především vizuální efekt, kde v překvapivé symbióze koexistuje stavba přísného a přesného řádu s ostře řezanými pravoúhlými tvary a nespoutané větve nízkých a vysokých stromů. Jednotlivé pohledy na tuto nečekanou souhru jsou fantasticky fotogenické, na pozadí matných nebo čirých tabulí skla se nepravidelně rozkládají jednotlivé větve a větvičky a vrhají na ně mihotavý stín. Výsledek svou estetickou vybraností obstojí i před zen-buddhistickým uměním Dálné Asie. Obdobně funguje vztah nízkých obdélných budov původního kampusu, jehož ortogonální rozvrh (a některé další stavby) též vytvořil Mies s krajinnou úpravou Alfreda Caldwella.

Nyní vidíte 47 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Architektura
RUBRIKA: Architektura

O autorovi

Jiří Tourek

Mgr. Jiří Tourek (*1978) vystudoval Fakultu humanitních studií UK v Praze, kde v současné době působí. Zabývá se filosofií a teorií architektury, zejména moderní a současnou architekturou a dále architekturou klasické tradice.
Tourek Jiří

Doporučujeme

Lidské ucho v počítači

Lidské ucho v počítači uzamčeno

Pavel Jungwirth, Ondřej Ticháček  |  3. 11. 2025
Podle známého výroku Richarda Feynmana člověk něčemu pořádně porozumí, až když to sám sestrojí. A já (Pavel Jungwirth) jsem si z velmi osobních...
Deset let gravitačních vln

Deset let gravitačních vln

Ondřej Zelenka  |  3. 11. 2025
Letos v září jsme oslavili 10 let od první přímé detekce gravitačních vln. Jejich zaznamenáním jsme nejen doplnili další dílek skládačky důkazů...
Horké vlny v měnícím se klimatu

Horké vlny v měnícím se klimatu

Jan Kyselý, Ondřej Lhotka  |  3. 11. 2025
Tent o příspěvek navazuje na článek Horké vlny v měnícím se klimatu: otazníky zůstávají (Vesmír 91, 28, 2012/1) a shrnuje aktuální stav poznatků...