Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025

Aktuální číslo:

2025/11

Téma měsíce:

Vlny

Obálka čísla

Akademická laboratoř materiálového průzkumu malířských děl (ALMA)

 |  7. 7. 2025
 |  Vesmír 104, 450, 2025/7
komerční prezentace

Laboratoř ALMA se již 25 let systematicky věnuje přírodovědnému výzkumu malířských výtvarných děl z pohledu jejich původu, stáří i autorské pravosti. Je nezávislým akademickým pracovištěm nesvázaným s žádnou sbírkovou institucí, které podle principů otevřené vědy poskytuje nezaujaté a exaktně podložené informace. Těžištěm její činnosti je základní i aplikovaný výzkum zaměřený na rozvoj nových metodických postupů pro analýzu děl a především detailní studium výtvarných materiálů minulosti i současnosti ve vztahu k vývoji malířské techniky. Součástí materiálového výzkumu je také experimentální studium chemických degradací, které významně proměňují vzhled výtvarných děl a které jsou opomíjeným aspektem i při jejich umělecko-historickém hodnocení.

ALMA je vlajkovou lodí v oboru

V mezinárodních vědeckých časopisech patří autoři z laboratoře ALMA ve svém oboru dlouhodobě mezi vědecky nejproduktivnější a nejcitovanější v rámci národního srovnání. ALMA stála u zrodu prvních aplikací práškové rentgenové difrakce v analýze mikrovzorků maleb, kterou dnes využívá například k určování regionální provenience děl podle složení hlinkových podkladů. Již v roce 2004 zavedla u nás cestu neinvazivní materiálové analýzy děl pomocí přenosných analytických přístrojů, a to na základě realizace jednoho z prvních projektů italské laboratoře MOLAB („Mobile Laboratory“) v Evropě vůbec. Od roku 2018 také jako dosud jediná otevírá cestu soudobým trendům, když s využitím rentgenové fluorescenčního skenování (MA-XRF) neinvazivně provazuje analýzu s vizualizací vnitřní struktury díla na základě map chemického složení.

ALMA působí na evropském hřišti

Vedle děl z českých sbírek (od nejstarší románské polychromované sošky až po českou modernu) spolupracuje ALMA i s evropskými partnery. Za zmínku stojí například rozsáhlý výzkum pozdněgotických oltářů v rumunské Transylvánii, děl Majstra Pavla na Slovensku, středověkých nástěnných maleb a skleněných mozaik v polském Pobaltí nebo děl italských barokních mistrů, jako byl Caravaggio či Mattia Preti. ALMA působí v mezinárodních vědeckých organizacích, v Komisi pro krystalografii v umění a kulturním dědictví (CrysAC) při Mezinárodní krystalografické unii (IUCr) zastává nyní místopředsednický post.

ALMA je interdisciplinární v pravém slova smyslu

Od svého počátku je ALMA koncipována jako interdisciplinární skupina zaměřená na utváření komplexní znalosti provazující náhledy přírodovědné s výtvarnými a umělecko-historickými. Její zapojení do průzkumu děl tak pomáhá bránit nedorozuměním, která jsou jinak při rutinní spolupráci mezi obory častá. Proto není překvapením ani její výrazné zapojení do nového programu Strategie AV21 s názvem „Moc předmětů – materialita mezi minulostí a budoucností“, který je koordinován Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR a kde je materialita jako klíč k novému čtení uměleckých děl jedním z nosných témat. Materiál je třeba chápat jako součást uměleckého sdělení, nejen jako jeho nosič, pouhou „technikálii“. A stejně tak neprospívá průzkumu jeho rozdělení na umělecký-restaurátorský a materiálový. Interdisciplinarita spočívá ve schopnosti nahlížet výtvarné dílo jako jeden celek.

Ke stažení

O autorovi

David Hradil

Dr. David Hradil (*1968) vystudoval geochemii a ložiskovou geologii. Specializuje se na mikroanalýzu pigmentů s využitím pokročilých nedestruktivních metod. V Ústavu anorganické chemie AV ČR vede laboratoř ALMA, která provádí vedle provenienční analýzy děl i experimentální studium procesů chemické degradace barev.

Doporučujeme

Lidské ucho v počítači

Lidské ucho v počítači uzamčeno

Pavel Jungwirth, Ondřej Ticháček  |  3. 11. 2025
Podle známého výroku Richarda Feynmana člověk něčemu pořádně porozumí, až když to sám sestrojí. A já (Pavel Jungwirth) jsem si z velmi osobních...
Deset let gravitačních vln

Deset let gravitačních vln

Ondřej Zelenka  |  3. 11. 2025
Letos v září jsme oslavili 10 let od první přímé detekce gravitačních vln. Jejich zaznamenáním jsme nejen doplnili další dílek skládačky důkazů...
Horké vlny v měnícím se klimatu

Horké vlny v měnícím se klimatu

Jan Kyselý, Ondřej Lhotka  |  3. 11. 2025
Tent o příspěvek navazuje na článek Horké vlny v měnícím se klimatu: otazníky zůstávají (Vesmír 91, 28, 2012/1) a shrnuje aktuální stav poznatků...