Pomalé mozky

Fascinující a poněkud kontroverzní článek v časopise Neuron přistupuje k lidskému myšlení z perspektivy teorie informace a tvrdí, že lidé zpracovávají informace překvapivě pomalou rychlostí zhruba 10 bitů/s. (Jeden bit je nejmenší jednotka informace, jedna z možností ano/ne, 0/1.) K tomuto závěru docházejí postgraduální studentka Jieyu Zheng a profesor Markus Meister z Kalifornské techniky na základě mnoha měření behaviorálních výstupů lidského myšlení a za využití informačně-teoretického konceptu Shannonovy entropie, která umožňuje změřit skutečný informační obsah daného toku dat.

Zdánlivý paradox se objeví, srovnáme-li šířku datového toku například ve zrakovém systému, kde jsou tyčinky a čípky v sítnici schopny generovat tok v řádu gigabitů/s. Možným vysvětlením tohoto paradoxu je, že neuronové okruhy v sítnici a dalších částech zrakové dráhy zřejmě tyto datové toky dramaticky komprimují pomocí vysoce paralelizovaného zpracování. Dokonce i jednotlivé neurony v mozkové kůře jsou schopny generovat datové toky v řádu desítek bitů/s, tedy jako celý lidský mozek, což autory vede k závěru, že mozkové struktury a procesy jsou vysoce redundantní nebo neefektivní a jejich zjevná teoretická kapacita řádově přesahuje reálnou rychlost zpracování informace i její reálně uložené množství, které za život člověka odhadují na méně než 4 gigabyty, tedy obsah malé „flešky“. K přežití to zřejmě bohatě stačí. S lehkým výsměchem pak komentují snahy Elona Muska o vývoj vysokokapacitního spojení mozku s počítačem: asi prý bude nepříjemně překvapen, když skrze Neuralink poteče ubohých 10 bit/s. Možná by mu prý místo Neuralinku stačil jen telefon.

Zheng J., Meister M.: Neuron, 2024, DOI: 10.1016/j.neuron.2024.11.008