Multilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 Chemie
i

Aktuální číslo:

2025/4

Téma měsíce:

Prázdno

Obálka čísla

Brutalistní Boston

 |  3. 3. 2025
 |  Vesmír 104, 194, 2025/3

Brutistní arhitektura se začala rozvíjet v časech poválečné obnovy po druhé světové válce. Přestože se jedná o poměrně elastický termín, který dokáže pojmout opravdu širokou množinu objektů, brutalistní stavby vynikají výrazným, nekonvenčním vzhledem oděným zpravidla do betonového pláště. Architektura brutalismu se zrodila ze suti poničených měst a jako taková se stala nositelkou silného kulturního odkazu. Přestože rodokmen brutalismu nemusí být každému znám, stavby vzešlé z jeho výrazového rejstříku budily a stále budí silné emoce.

Je dobře známo, že betonové formy brutalismu našly uplatnění po celé planetě, od Brazílie po Kanadu, od Arménie po Keňu. Nepřekvapuje, že nápadité formy mnohdy také vzbuzovaly intenzivní kritiku, až odpor. Stejně jako výrazový aparát brutalismu, tak i jeho negativní odezva zůstávají univerzálním fenoménem. Výjimkou není ani Boston. Betonová architektura brutalismu prostupuje metropoli jako novodobá páteřní síť monumentálních staveb, která má jeden z pomyslných vrcholů v samém jádru města – v sídle radnice.

Boston City Hall vzešla z prestižní, hojně obeslané architektonické soutěže z roku 1962, do které bylo přihlášeno celkem 256 projektů. Vítězný návrh trojice architektů G. Kallmanna, M. McKinnella a E. Knowlese mezi nimi vynikal skulpturálně podmanivými tvary, které se výrazně odlišovaly od většiny ostatních záměrů pojatých jako geometrická tělesa opláštěná zavěšenými skleněnými fasádami.

Nyní vidíte 37 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Architektura
RUBRIKA: Architektura

O autorovi

Vendula Hnídková

Mgr. Vendula Hnídková, Ph.D., (1978) studovala dějiny umění v Brně, Vídni, Praze a Helsinkách. V rámci Marie Skłodowska-Curie Fellowship působila na Birminghamské univerzitě, kde se zaměřila na problematiku bydlení. Aktuálně vede v Ústavu dějin umění AV ČR český tým bilaterálního projektu Invisible Agents, v němž se zabývá vlivem Ministerstva veřejných prací na architektonickou produkci v meziválečném Československu.

Doporučujeme

Rostliny vyprávějí o lidech

Rostliny vyprávějí o lidech

Ondřej Vrtiška  |  31. 3. 2025
V Súdánu už dva roky zuří krvavá občanská válka. Statisíce lidí zahynuly, miliony jich musely opustit domov. Etnobotanička a archeobotanička Ikram...
O prázdnech v nás

O prázdnech v nás uzamčenovideo

Jan Černý  |  31. 3. 2025
Naše tělo je plné dutin, trubic a kanálků. Malých i velkých. Některé jsou zaplněné, jiné prázdné, další jak kdy. V některých proudí tekutina, v...
Nejúspěšnější gen v evoluci

Nejúspěšnější gen v evoluci

Eduard Kejnovský  |  31. 3. 2025
Dávno před vznikem moderních forem života sváděly boj o přežití jednodušší protoorganismy, z počátku nejspíše „nahé“ replikující se molekuly...