Voyager vypíná přístroje a na Zemi se spojují antény

Sondy Voyager 1 a 2 se vydaly na cestu ke vzdáleným planetám Sluneční soustavy v roce 1977. Poté, co během osmdesátých let minulého století dokončily úspěšnou misi u plynných a ledových obrů, zamířily vstříc mezihvězdnému prostoru.

Obě sondy jsou vybaveny třemi radioizotopovými termoelektrickými generátory (RTG), které získávají energii na principu termočlánku díky rozpadu plutonia 238. Ale jejich výkon klesá. V současnosti každý rok přibližně o čtyři watty. Už na začátku mise bylo jasné, že někdy ve třicátých letech tohoto století se zdroje elektrické energie vyčerpají.

Komplex antén pro komunikaci se vzdálenými sondami DSN (Deep Space Network) u Madridu. Další stanice jsou v Goldstone v USA a poblíž australské Canberry.

Snímek NASA, MDSCC, INTA , Francisco „Paco“ Moreno

Po skončení průzkumu planet zhasly kamery a utichly další přístroje nepotřebné pro další fázi mise – monitorování mezihvězdného prostoru. Třicátá léta se ale nepříjemně blíží a problém s energií je palčivý. Už byly odstaveny ohřívače a další systémy, které nejsou nezbytné pro udržení provozu kosmické lodi. Na Voyageru 2 byl také vypnut obvod, který chránil přístroje před kolísáním elektrického napětí a měl rezervovanou část výkonu, která je teď k dispozici přístrojům.