i

Aktuální číslo:

2026/3

Téma měsíce:

Póry

Obálka čísla

Voyager vypíná přístroje a na Zemi se spojují antény

 |  6. 1. 2025
 |  Vesmír 104, 39, 2025/1

Sondy Voyager 1 a 2 se vydaly na cestu ke vzdáleným planetám Sluneční soustavy v roce 1977. Poté, co během osmdesátých let minulého století dokončily úspěšnou misi u plynných a ledových obrů, zamířily vstříc mezihvězdnému prostoru.

Obě sondy jsou vybaveny třemi radioizotopovými termoelektrickými generátory (RTG), které získávají energii na principu termočlánku díky rozpadu plutonia 238. Ale jejich výkon klesá. V současnosti každý rok přibližně o čtyři watty. Už na začátku mise bylo jasné, že někdy ve třicátých letech tohoto století se zdroje elektrické energie vyčerpají.

Po skončení průzkumu planet zhasly kamery a utichly další přístroje nepotřebné pro další fázi mise – monitorování mezihvězdného prostoru. Třicátá léta se ale nepříjemně blíží a problém s energií je palčivý. Už byly odstaveny ohřívače a další systémy, které nejsou nezbytné pro udržení provozu kosmické lodi. Na Voyageru 2 byl také vypnut obvod, který chránil přístroje před kolísáním elektrického napětí a měl rezervovanou část výkonu, která je teď k dispozici přístrojům.

Nyní vidíte 38 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie

O autorovi

Jan Veselý

Mgr. Jan Veselý (*1967) studoval astrofyziku na MFF UK a vystudoval učitelství fyziky na Univerzitě Hradec Králové. Zabývá se výukou a popularizací astronomie a astrofyziky. Do roku 2018 působil v Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové a nyní pracuje v Hvězdárně a planetáriu hl. m. Prahy.
Veselý Jan

Doporučujeme

(Mega)hrátky s chromozomy u rostlin

(Mega)hrátky s chromozomy u rostlin

Martin Janda  |  30. 3. 2026
Že jsou rostliny geniálními „chemiky“, je po tisíciletí známá věc a jimi vyráběné „chemikálie“ využíváme prakticky ve všech našich činnostech. O...
Deštné lesy v Antarktidě

Deštné lesy v Antarktidě

Kyselina pozvolna stravuje desítky milionů let staré usazeniny. Až se proleptá na dno plastové nádobky, po kameni, dovezeném z antarktického...
Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...