Aktuální číslo:

2026/7

Téma měsíce:

Mapy

Obálka čísla

Druhohorní vulkanismus na Měsíci?

 |  6. 1. 2025
 |  Vesmír 104, 12, 2025/1

Podle obecně rozšířené představy ztratil souputník Země od doby svého vzniku příliš tepla na to, aby na něm mohlo v geologicky nedávné době probíhat tavení hornin a sopečná činnost. Hlavní fáze vulkanické aktivity se na Měsíci měla odehrát v době, kdy byl ještě dostatečně horkým tělesem, tedy v období zhruba před 4 až 3 miliardami let. Tuto představu ovšem narušuje studie zaměřená na interpretaci dat získaných z drobných bazaltových kuliček, které v měsíční oblasti Mons Rümker odebrala čínská sonda Čchang-e 5. [1] Čínští vědci z původního počtu přibližně 3000 kuliček díky detailní selekci vybrali tři kuličky, které splňují taková texturní a kompoziční kritéria, aby mohly být považovány za materiál vzniklý v průběhu dávných lunárních erupcí. Avšak výsledky radiometrického datování (pomocí metody U-Pb) vybraných skleněných kuliček poskytly nečekaně nízký věk. Ten odpovídá hodnotě 123 ± 15 milionů let, tedy době nejmladšího útvaru druhohor – křídy. Je ovšem takto nízký věk pro lunární vulkanismus reálný? Jedno z možných vysvětlení může spočívat v resetu izotopového systému použitého k datování kuliček. K tomu mohlo dojít například v důsledku dopadu (impaktu) meteoritu. Obdobné křídové stáří by tak musely vykazovat také některé z kuliček studovaného regolitu, které byly autory studie označeny jako impaktní. Vysvětlení spočívající v resetu systému U-Pb autoři studie nepovažují za pravděpodobné a navrhují vlastní hypotézu, podle které mohlo teplo potřebné k roztavení hornin pocházet z horkých „kapes“ bohatých na radioaktivní prvky, jež se mohou nacházet v hloubce pod měsíčním povrchem. Nutno podotknout, že indicie o výskytu mladých vulkanických hornin na Měsíci poskytly rovněž obrazové analýzy snímků oblastí označovaných jako „irregular mare patches“, které pořídila americká sonda Lunar Reconnaissance Orbiter. [2] Definitivní potvrzení mladého lunárního vulkanismu by tak mohlo v budoucnu přinést právě studium materiálu z oblastí vytipovaných americkou sondou.

[1] Wang B.-W. et al.: Science, 2024, DOI: 10.1126/science.adk6635

[2] Braden S. E. et al.: Nature Geoscience, 2014, DOI: 10.1038/ngeo2252

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie, Astronomie a kosmologie

O autorovi

Lukáš Krmíček

Prof. RNDr. Lukáš Krmíček, Ph.D., (*1981) vystudoval PřF MU. Postdoktorskou stáž absolvoval v Německém národním centru pro geovědy v Postupimi. V Ústavu geotechniky VUT a v Geologickém ústavu AV ČR se zaměřuje na kombinovaný výzkum mineralogických, geochemických a fyzikálně-mechanických vlastností vyvřelých hornin. Inicioval rovněž vznik unikátní laboratoře na testování konstrukčních materiálů v podmínkách Antarktidy. Je editorem impaktovaného časopisu pro vulkanologii Geologica Carpathica a editorem dvou knih o vyvřelých horninách, vydaných Geologickou společností v Londýně. V roce 2024 vydal knihu Svět sopek zblízka: Zrození vulkánu (CPress, Brno).
Krmíček Lukáš

Doporučujeme

Když bahno teče jako ledovec

Když bahno teče jako ledovec

Petr Brož  |  7. 7. 2026
Už několik desetiletí si věda láme hlavu nad zvláštními, několik desítek metrů vysokými kopci rozesetými po různých částech Marsu. Je přitom...
Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů

Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů uzamčeno

Jitka Močičková  |  7. 7. 2026
Mapy jsou často vnímány jako důvěryhodné médium založené na seriózních datech. Proto nebývají podrobovány stejné míře kritické reflexe jako text,...
Když mapa mluví

Když mapa mluví uzamčeno

Jan D. Bláha  |  7. 7. 2026
Mapy patří k nejpřesvědčivějším obrazům světa. Působí věcně a spolehlivě, nejsou však pouhým otiskem reality. Každá mapa je výsledkem rozhodnutí,...