Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Druhohorní vulkanismus na Měsíci?

 |  6. 1. 2025
 |  Vesmír 104, 12, 2025/1

Podle obecně rozšířené představy ztratil souputník Země od doby svého vzniku příliš tepla na to, aby na něm mohlo v geologicky nedávné době probíhat tavení hornin a sopečná činnost. Hlavní fáze vulkanické aktivity se na Měsíci měla odehrát v době, kdy byl ještě dostatečně horkým tělesem, tedy v období zhruba před 4 až 3 miliardami let. Tuto představu ovšem narušuje studie zaměřená na interpretaci dat získaných z drobných bazaltových kuliček, které v měsíční oblasti Mons Rümker odebrala čínská sonda Čchang-e 5. [1] Čínští vědci z původního počtu přibližně 3000 kuliček díky detailní selekci vybrali tři kuličky, které splňují taková texturní a kompoziční kritéria, aby mohly být považovány za materiál vzniklý v průběhu dávných lunárních erupcí. Avšak výsledky radiometrického datování (pomocí metody U-Pb) vybraných skleněných kuliček poskytly nečekaně nízký věk. Ten odpovídá hodnotě 123 ± 15 milionů let, tedy době nejmladšího útvaru druhohor – křídy. Je ovšem takto nízký věk pro lunární vulkanismus reálný? Jedno z možných vysvětlení může spočívat v resetu izotopového systému použitého k datování kuliček. K tomu mohlo dojít například v důsledku dopadu (impaktu) meteoritu. Obdobné křídové stáří by tak musely vykazovat také některé z kuliček studovaného regolitu, které byly autory studie označeny jako impaktní. Vysvětlení spočívající v resetu systému U-Pb autoři studie nepovažují za pravděpodobné a navrhují vlastní hypotézu, podle které mohlo teplo potřebné k roztavení hornin pocházet z horkých „kapes“ bohatých na radioaktivní prvky, jež se mohou nacházet v hloubce pod měsíčním povrchem. Nutno podotknout, že indicie o výskytu mladých vulkanických hornin na Měsíci poskytly rovněž obrazové analýzy snímků oblastí označovaných jako „irregular mare patches“, které pořídila americká sonda Lunar Reconnaissance Orbiter. [2] Definitivní potvrzení mladého lunárního vulkanismu by tak mohlo v budoucnu přinést právě studium materiálu z oblastí vytipovaných americkou sondou.

[1] Wang B.-W. et al.: Science, 2024, DOI: 10.1126/science.adk6635

[2] Braden S. E. et al.: Nature Geoscience, 2014, DOI: 10.1038/ngeo2252

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie, Astronomie a kosmologie

O autorovi

Lukáš Krmíček

Prof. RNDr. Lukáš Krmíček, Ph.D., (*1981) vystudoval PřF MU. Od r. 2011 působí na Vysokém učení technickém v Brně. Postdoktorskou výzkumnou stáž absolvoval v izotopové laboratoři v Německém národním centru pro geovědy v Postupimi. V Ústavu geotechniky VUT (od r. 2011) a v Geologickém ústavu AV ČR (od r. 2014) se zaměřuje na kombinovaný výzkum mineralogických, geochemických (včetně radiogenních a neradiogenních izotopů) a fyzikálně-mechanických vlastností vyvřelých hornin. Inicioval rovněž vybudování unikátní laboratoře na testování konstrukčních materiálů v podmínkách Antarktidy. Je editorem impaktovaného časopisu pro vulkanologii Geologica Carpathica a editorem dvou knih o vyvřelých horninách, vydaných Geologickou společností v Londýně. V roce 2024 vydal knihu Svět sopek zblízka: Zrození vulkánu (Cpress, Brno).
Krmíček Lukáš

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....