Aktuální číslo:

2025/9

Téma měsíce:

Cyklus

Obálka čísla

Druhohorní vulkanismus na Měsíci?

 |  6. 1. 2025
 |  Vesmír 104, 12, 2025/1

Podle obecně rozšířené představy ztratil souputník Země od doby svého vzniku příliš tepla na to, aby na něm mohlo v geologicky nedávné době probíhat tavení hornin a sopečná činnost. Hlavní fáze vulkanické aktivity se na Měsíci měla odehrát v době, kdy byl ještě dostatečně horkým tělesem, tedy v období zhruba před 4 až 3 miliardami let. Tuto představu ovšem narušuje studie zaměřená na interpretaci dat získaných z drobných bazaltových kuliček, které v měsíční oblasti Mons Rümker odebrala čínská sonda Čchang-e 5. [1] Čínští vědci z původního počtu přibližně 3000 kuliček díky detailní selekci vybrali tři kuličky, které splňují taková texturní a kompoziční kritéria, aby mohly být považovány za materiál vzniklý v průběhu dávných lunárních erupcí. Avšak výsledky radiometrického datování (pomocí metody U-Pb) vybraných skleněných kuliček poskytly nečekaně nízký věk. Ten odpovídá hodnotě 123 ± 15 milionů let, tedy době nejmladšího útvaru druhohor – křídy. Je ovšem takto nízký věk pro lunární vulkanismus reálný? Jedno z možných vysvětlení může spočívat v resetu izotopového systému použitého k datování kuliček. K tomu mohlo dojít například v důsledku dopadu (impaktu) meteoritu. Obdobné křídové stáří by tak musely vykazovat také některé z kuliček studovaného regolitu, které byly autory studie označeny jako impaktní. Vysvětlení spočívající v resetu systému U-Pb autoři studie nepovažují za pravděpodobné a navrhují vlastní hypotézu, podle které mohlo teplo potřebné k roztavení hornin pocházet z horkých „kapes“ bohatých na radioaktivní prvky, jež se mohou nacházet v hloubce pod měsíčním povrchem. Nutno podotknout, že indicie o výskytu mladých vulkanických hornin na Měsíci poskytly rovněž obrazové analýzy snímků oblastí označovaných jako „irregular mare patches“, které pořídila americká sonda Lunar Reconnaissance Orbiter. [2] Definitivní potvrzení mladého lunárního vulkanismu by tak mohlo v budoucnu přinést právě studium materiálu z oblastí vytipovaných americkou sondou.

[1] Wang B.-W. et al.: Science, 2024, DOI: 10.1126/science.adk6635

[2] Braden S. E. et al.: Nature Geoscience, 2014, DOI: 10.1038/ngeo2252

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie, Astronomie a kosmologie

O autorovi

Lukáš Krmíček

Prof. RNDr. Lukáš Krmíček, Ph.D., (*1981) vystudoval PřF MU. Od r. 2011 působí na Vysokém učení technickém v Brně. Postdoktorskou výzkumnou stáž absolvoval v izotopové laboratoři v Německém národním centru pro geovědy v Postupimi. V Ústavu geotechniky VUT (od r. 2011) a v Geologickém ústavu AV ČR (od r. 2014) se zaměřuje na kombinovaný výzkum mineralogických, geochemických (včetně radiogenních a neradiogenních izotopů) a fyzikálně-mechanických vlastností vyvřelých hornin. Inicioval rovněž vybudování unikátní laboratoře na testování konstrukčních materiálů v podmínkách Antarktidy. Je editorem impaktovaného časopisu pro vulkanologii Geologica Carpathica a editorem dvou knih o vyvřelých horninách, vydaných Geologickou společností v Londýně. V roce 2024 vydal knihu Svět sopek zblízka: Zrození vulkánu (Cpress, Brno).
Krmíček Lukáš

Doporučujeme

Hospodářský cyklus: od Velké krize po současnost

Hospodářský cyklus: od Velké krize po současnost

Pavel Potužák  |  1. 9. 2025
Kolísání produkce, zaměstnanosti a inflace provází tržní ekonomiky minimálně od konce průmyslové revoluce. Proč v některých obdobích hospodářství...
Globální eliminace poliovirů očkováním

Globální eliminace poliovirů očkováním uzamčeno

Vladimír Vondrejs  |  1. 9. 2025
Je to už dávno (1960), co jsme u nás jako první na světě oslavili úplné odstranění poliovirů a rotariáni začali uvažovat o velké investici...
Do nitra Etny

Do nitra Etny

Lukáš Krmíček  |  1. 9. 2025
Etna neohrožuje jen zvědavé turisty či blízká lidská osídlení svými erupcemi. Může být nebezpečná i nestabilitou svých sopečných svahů.