i
Malý vrah
| 8. 7. 2024 | Vesmír 103, 383, 2024/7
Toto není recenze na skvělou povídku Raye Bradburyho. V příběhu popsaném v dlouhodobé studii z Venezuely navíc nevraždí batole dospělé, ale právě naopak. Pachatelem je papoušíček vrabčí (Forpus passerinus). Tento obyvatel tropických savan severovýchodu Jižní Ameriky a přilehlých ostrovů (Nizozemských Antil) patří k nejmenším papouškům vůbec. Svými zhruba 25 g by se do nejtěžšího papouška, až čtyřkilového kakapa, vešel hned stošedesátkrát. To mu ovšem nijak neubírá na bezohlednosti vůči příslušníkům vlastního druhu. Má k ní hned dva důvody – jednak je v populaci výrazně posunutý poměr pohlaví (samců je o polovinu více než samic), jednak je v prostředí, kde papoušíčci žijí, nedostatek dutin vhodných k hnízdění.
Nyní vidíte 26 % článku. Co dál:
Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném →
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Etologie
RUBRIKA: Mozaika
O autorovi
Pavel Pipek
Mgr. Pavel Pipek, Ph.D., (*1984) pracuje v Botanickém ústavu Akademie věd a na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, kde se zabývá biologickými invazemi, bioakustikou a občanskou vědou. Jeho srdeční záležitostí jsou novozélandští opeřenci.
Doporučujeme
Vítěz bere vše 
Marek Janáč | 25. 2. 2026
„Pokud by k nějaké kombinaci prudkého rozvoje schopností systémů umělé inteligence a průmyslu došlo kupříkladu jen v Číně, dostal by se zbytek...
Od kuriozit k Nobelově ceně 
Jan Demel | 25. 2. 2026
O existenci porézních materiálů nemá většina lidí velké povědomí, ačkoliv je všichni běžně používáme – například pytlíček se silikagelem v krabici...
O slepici a vejci polární půdy 
Miloslav Devetter | 24. 2. 2026
Polární krajina je nahá. Jen místy je cudně přikryta chomáči nízké vegetace a na kopcích s bílými čepicemi ledovců. Je impozantní, je vyzývavá, je...





















