Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Čmeláčí potápěči

 |  8. 7. 2024
 |  Vesmír 103, 382, 2024/7

K vědeckým objevům občas vedou (ne)šťastné chyby. Jedna taková postihla tým biologů zkoumajících hibernující královny severoamerického čmeláka Bombus impatiens. Nádobu se spícími podchlazenými čmeláčími královnami omylem zaplavila voda. Namísto očekávané pohromy ale vědci s překvapením zjistili, že královny nedobrovolnou koupel přežily. Šlo o náhodu, nebo jsou čmeláčí královny zvládání podobných situací přizpůsobeny? Přezimují v komůrkách v zemi, a přestože nejde o druh záplavových oblastí, občas se mohou ocitnout pod vodou, např. při větších deštích či tání sněhu. Autoři proto zkusili zjistit, kolik čmeláčích královen přežije až týdenní pokusné zaplavení.

Neoplozené stejně staré královny umístili do zkumavek s půdou a uložili je na týden do lednice, aby u čmeláků dosáhli stavu hibernace. Část královen pak zalili chladnou vodou na různě dlouhou dobu (osm hodin, den, týden) a nechali je buď plavat na hladině, nebo je pístem udržovali pod vodou (viz obr.). Simulovali tak situaci, kdy královny při mírnější záplavě plují v podzemní komůrce, nebo jsou zcela pod hladinou vody. Přes 80 % královen vystavených týdennímu plnému ponoření žilo i dva měsíce po skončení záplavového experimentu. Množství přeživších královen vystavených libovolným podmínkám se zároveň nelišilo od kontrolní skupiny, která zůstala po dobu experimentálních záplav v suchu. Výkon je to extrémně překvapivý – u hmyzu záplavových oblastí jsou obvykle výrazně odolnější mladší stadia než dospělci, a čmeláci se navíc vyhýbají místům, kde by jejich komůrky mohla voda zasáhnout. Výsledek vede k řadě dalších otázek. Díky čemu čmeláci a případně další včely snášejí pobyt pod vodou? Jak se zaplavení projeví na schopnosti královen založit hnízdo po procitnutí z hibernace? A co s přežíváním královen udělá delší než týdenní zaplavení, kombinace zaplavení a zamrznutí nebo třeba zaplavení vodou znečištěnou chemikáliemi?

[1] Rondeau S. a Raine N. E.: Biology Letters, 2024, DOI: 10.1098/rsbl.2023.0609

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Evoluční biologie, Entomologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Kateřina Bezányiová

Kateřina Bezányiová (*2000) studuje zoologii na Přírodovědecké fakultě UK. V současné době se věnuje evoluční genetice obratlovců evropských mokřadů v Laboratoři genetiky ryb na Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR.
Bezányiová Kateřina

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....