Ranní ptáče… má lepší ochranu proti infekcím
| 2. 4. 2024 | Vesmír 103, 196, 2024/4
Naše tělo se po letech existence v periodicky se měnícím prostředí (východy a západy slunce, střídání ročních období) adaptovalo tak, že si vytvořilo vlastní vnitřní rytmy (biorytmy), které jsou s těmi zevními víceméně synchronizovány. Řídí řadu procesů, například výkyvy kortisolu, což mj. ovlivňuje spánek, nebo zvýšení sekrece antidiuretického hormonu, abychom v době spánku zbytečně neztráceli tekutiny (znamená to také, že se v noci netvoří tolik moči a spánek není přerušován návštěvami toalety).
Nyní vidíte 25 % článku. Co dál:
Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném →
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Imunologie
RUBRIKA: Mozaika
O autorovi
Vojtěch Petr
MUDr. Vojtěch Petr (*1991) vystudoval medicínu na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Strávil téměř tři roky jako výzkumník na Klinice nefrologie v Anschutzově medicínském kampusu Coloradské univerzity ve městě Aurora. Nyní pracuje jako lékař a vědec na Klinice nefrologie Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze. Zabývá se biologií komplementu a transplantační nefrologií.

Doporučujeme
Rostliny vyprávějí o lidech
Ondřej Vrtiška | 31. 3. 2025
V Súdánu už dva roky zuří krvavá občanská válka. Statisíce lidí zahynuly, miliony jich musely opustit domov. Etnobotanička a archeobotanička Ikram...
O prázdnech v nás 

Jan Černý | 31. 3. 2025
Naše tělo je plné dutin, trubic a kanálků. Malých i velkých. Některé jsou zaplněné, jiné prázdné, další jak kdy. V některých proudí tekutina, v...
Nejúspěšnější gen v evoluci
Eduard Kejnovský | 31. 3. 2025
Dávno před vznikem moderních forem života sváděly boj o přežití jednodušší protoorganismy, z počátku nejspíše „nahé“ replikující se molekuly...