Ranní ptáče… má lepší ochranu proti infekcím
| 2. 4. 2024 | Vesmír 103, 196, 2024/4
Naše tělo se po letech existence v periodicky se měnícím prostředí (východy a západy slunce, střídání ročních období) adaptovalo tak, že si vytvořilo vlastní vnitřní rytmy (biorytmy), které jsou s těmi zevními víceméně synchronizovány. Řídí řadu procesů, například výkyvy kortisolu, což mj. ovlivňuje spánek, nebo zvýšení sekrece antidiuretického hormonu, abychom v době spánku zbytečně neztráceli tekutiny (znamená to také, že se v noci netvoří tolik moči a spánek není přerušován návštěvami toalety).
Nyní vidíte 25 % článku. Co dál:
Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném →
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Imunologie
RUBRIKA: Mozaika
O autorovi
Vojtěch Petr
MUDr. Vojtěch Petr (*1991) vystudoval medicínu na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Strávil téměř tři roky jako výzkumník na Klinice nefrologie v Anschutzově medicínském kampusu Coloradské univerzity ve městě Aurora. Nyní pracuje jako lékař a vědec na Klinice nefrologie Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze. Zabývá se biologií komplementu a transplantační nefrologií.
Doporučujeme
Vítěz bere vše 
Marek Janáč | 25. 2. 2026
„Pokud by k nějaké kombinaci prudkého rozvoje schopností systémů umělé inteligence a průmyslu došlo kupříkladu jen v Číně, dostal by se zbytek...
Od kuriozit k Nobelově ceně 
Jan Demel | 25. 2. 2026
O existenci porézních materiálů nemá většina lidí velké povědomí, ačkoliv je všichni běžně používáme – například pytlíček se silikagelem v krabici...
O slepici a vejci polární půdy 
Miloslav Devetter | 24. 2. 2026
Polární krajina je nahá. Jen místy je cudně přikryta chomáči nízké vegetace a na kopcích s bílými čepicemi ledovců. Je impozantní, je vyzývavá, je...





















