Aplikovaný výzkum na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích

Zkvalitňování života dětí i seniorů

Život dvou zcela opačných věkových skupin mohou vylepšit výsledky projektů Pedagogické a Teologické fakulty, které se nyní dostávají do praxe. Mimo jiné jsou důkazem toho, že i společenskovědní a humanitní obory mají aplikačním partnerům co nabídnout. Nový produkt Pedagogické fakulty s názvem „Výukové pomůcky pro distanční výuku předškolních dětí“ nese ochrannou známku „Školkotelka“ (www.skolkotelka.cz) a licenci k němu zakoupilo nakladatelství INFRA, s. r. o. Obsahuje řadu pomůcek, unikátních videí a metodiku odpovídající rámcovým vzdělávacím programům s cílem moderními metodami vzdělávat předškoláky, aby zvládli zahájit školní docházku co nejsnazším způsobem. Poskytuje doporučení rodinám, které chtějí podpořit vzdělávání předškolních dětí doma, inspiraci učitelům mateřských škol a pracovníkům v dětských skupinách, motivaci začínajícím pedagogům, kteří nemají vytvořený zásobník aktivit a témat na celý rok, a také domácím učitelům a učitelům v nemocničních a výchovných zařízeních.

Projekt Teologické fakulty „Virtuální realita v aktivizaci seniorů“ byl od počátku zamýšlen jako zdroj nových impulzů, zábavy i možnosti úniku z jednotvárné reality seniorů. Má dva hlavní výsledky: software VIREAS (sadu virtuálních zážitků) a metodiku pro komplexní využití virtuální reality jako smysluplné aktivizační činnosti seniorů. Interaktivní design tří variant zážitků (procházka lesem, procházka centrem města, cestování) kombinuje počítačovou grafiku a 360° fotografie. Při nasazení virtuálních brýlí lidé procházejí místy, která nemohou v reálném světě navštívit, a to jim přináší nové podněty, jež mohou sdílet s ostatními. Sada je navržena tak, aby pozitivně ovlivnila sebevyjádření a sebevědomí starších lidí, motivovala je, podněcovala jejich zvědavost a dávala jim prostor své zážitky sdílet. Metodika jako významná součást projektu je pak v prvé řadě určena aktivizačním pracovníkům v geriatrických zařízeních, ale postupy lze aplikovat i v domácí péči.

Výzkum léčiva proti nádorovým onemocněním

Rakovinové buňky, které se nekontrolovaně množí, mohou napadat okolní tkáně a také se šířit do jiných částí těla, organismus často nepovažuje za „nemocné“ a špatně je rozeznává. Pokud se ale proti takovým buňkám povede nasměrovat imunitní systém pacienta, organismus s nimi umí lépe bojovat. Vědci z Přírodovědecké fakulty vyvinuli léčivo, které to dokáže. V rámci dosavadního výzkumu se tímto přípravkem podařilo dosáhnout úspěšného vyléčení u 80 % myších modelů nádorů. Myši navíc zůstaly proti stejnému typu rakoviny odolné i po retransplantaci nádorových buněk. Tato terapie byla dosud vyzkoušena na šesti typech zhoubných nádorů včetně rakoviny slinivky břišní, která se považuje za jednu z nejhorších. Pro eventuální budoucí použití této léčebné strategie u lidí je nutný další vývoj a výzkum včetně řady preklinických a klinických studií. Tyto kroky jsou však nesmírně náročné jak po výzkumné, tak finanční stránce. Jihočeská univerzita pro tento projekt našla vhodného investora a zároveň spolupracujícího partnera, společnost Bioinova, a. s., se správnou výrobní praxí, se zkušenostmi s preklinickým výzkumem a s prováděním klinických studií. Výsledkem je založení spin-off firmy BioCanim, a. s., která bude v projektu pokračovat a snažit se převést vyvinutou technologii do klinické praxe.

Nová metoda vysazování lipanů

v českých řekách Lipani podhorní se v českých řekách stávají velmi ohroženým druhem. Příčinou je řada negativních faktorů, které dramaticky ovlivňují jejich životní podmínky, ať už je to stupňující se tlak rybích predátorů, oteplování vody a její úbytek v tocích v důsledku globální změny, či znečištění životního prostředí. Lipanům by mohla pomoci změna způsobu jejich umělého vysazování, kterou na základě vlastního výzkumu doporučují rybářům vědci z Fakulty rybářství a ochrany vod. Lipani, díky klasické metodě odchovu zvyklí do stáří jednoho roku bojovat o granule a žít v umělém odchovu, se po vysazení v přírodních podmínkách zpočátku rovněž chovají velmi agresivně i vůči původním rybám. Tím se ale rychle vyčerpávají a ztrácejí energii, kterou nedokážou doplnit, protože nejsou schopni obstarat si dostatek přirozené potravy. Obvykle také nemají zkušenost s rybími predátory a neumějí na jejich přítomnost vhodně reagovat. Nakonec předčasně hynou vyčerpáním nebo se stávají kořistí predátorů. Vědci z Fakulty rybářství a ochrany vod v několika pokusných rybnících na jihu Čech odchovávají plůdek, který se neživí tučnými granulemi, ale pouze planktonem. Po zhruba dvou měsících odchovu, kdy dosahují velikosti kolem 5 centimetrů, malé lipany sloví a vysadí do řek. Už dnes se tato metoda ukazuje v některých lokalitách jako velmi úspěšná.