Aktuální číslo:

Cesta do pravěku

| 4. 9. 2023

| Vesmír 102, 462, 2023/9

Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST) nahlédl do vesmírného pravěku. Zářivý oblouček v detailu snímku není chyba způsobená optickou vadou teleskopu, ale galaxie Sunrise Arc. A nenápadná tečka, k níž ukazuje šipka, je hvězda Earendel (oficiálně WHL0137-LS) – nejvzdálenější hvězda, kterou se dosud podařilo pozorovat. Její světlo k nám letělo 12,9 miliardy let. Díváme se tedy na hvězdu zářící v době, kdy byl vesmír starý pouhých 900 milionů let. Díky rozpínání vesmíru je od nás dnes Earendel vzdálen 28 miliard světelných let. Přesněji byl by, pokud by ještě existoval, což je nepravděpodobné. Jedná se o hvězdu spektrální třídy B – padesátkrát hmotnější a asi milionkrát zářivější než Slunce. Životnost takových hvězd se pohybuje okolo sta milionů let.

Nyní vidíte 38 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup

Jsem návštěvník

Chci si přečíst celé číslo

Přihlásit →

Odemknout článek (33 Kč) →

Odemknout číslo 2023/9 (84 Kč) →

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném →

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie

RUBRIKA: Poznámky a glosy

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.

články autora