Vesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná škola
i

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Vznikly řešetláky v permu?

 |  2. 5. 2023
 |  Vesmír 102, 252, 2023/5

Krytosemenné rostliny (Angiospermae nebo dříve Magnoliophyta) jsou dnes nejrozšířenější skupinou cévnatých rostlin na Zemi. Zahrnují přes 60 řádů, 400 čeledí a 300 000 druhů rostlin. Nejviditelnějšími rozdíly, kterými se krytosemenné rostliny liší od nahosemenných, jsou tvorba květů a plodů, které chrání semena. To je důvod, proč se jim také říká „kvetoucí rostliny“.

Až na některé výjimky, například větrosnubné trávy (čeleď Poaceae), je evoluce kvetoucích rostlin spojena s evolucí opylovačů, především z řad hmyzu. Bouřlivý rozvoj krytosemenných rostlin začal v křídě, asi před 100 miliony lety. Z té doby už známe dobře zachovalé fosilie celých rostlin, avšak předpokládaná (a některými paleobotaniky zpochybňovaná) pylová zrna krytosemenných se našla i v juře a triasu.

V loňské studii [1] využili autoři techniku kalibrace fylogenetického stromu vycházejícího z molekulárněgenetické analýzy čeledi Rhamnaceae (řešetlákovité). Umožnil to nález 99 milionů let starých fosilií rostlin rodu Phylica v barmském jantaru, které dostaly jméno Phylica piloburmensis. Asi 150 druhů keřovitých fylik dnes roste jen v jižní Africe a na blízkých ostrovech. Fyliky jsou známy i z Madagaskaru a jistě obývaly i Indii, která byla před 120 miliony lety s Madagaskarem ještě spojena. Poté, co se Indie odtrhla, putovala na sever, kde se srazila s Asií. Barmská tektonická deska, severovýchodní část indického subkontinentu, se stala dnešním Myanmarem asi před 60 miliony lety. Porovnání DNA současných druhů fylik s rychlostí změny DNA za posledních 120 milionů let umožnilo nastavit molekulární hodiny pro celou čeleď řešetlákovitých. Výsledek je překvapivý: molekulární hodiny kalibrované křídovou fylikou ukázaly, že se předek řešetláků objevil už koncem permu před 260 miliony lety a původ krytosemenných posouvá až na hranici 290 milionů let [2]. To je nejméně o 150 milionů let dříve, než se původně myslelo.

Pokud je výsledek správný, mění se nejen náš pohled na vznik krytosemenných rostlin, ale také na evoluci hmyzu, protože právě koevoluce s kvetoucími rostlinami byla zásadním impulsem pro diverzifikaci této ohromné skupiny členovců.

Literatura

[1] Lamont B. B., He T.: Trends in Plant Science, 2022, DOI: 10.1016/j.tplants.2022.08.004

[2] He T., Lamont B. B.: iScience, 2022, DOI: 10.1016/j.isci.2022.104642

 

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Paleobotanika

O autorovi

Jiří Kolibáč

Ing. Jiří Kolibáč, CSc., (*1963) vystudoval Lesnickou fakultu VŠZ v Brně. Je vedoucím entomologického oddělení Moravského muzea, kde se zabývá fylogenezí, biogeografií a v poslední době zejména paleontologií brouků nadčeledi Cleroidea.
Kolibáč Jiří

Doporučujeme

Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...
Je na obzoru fit pilulka?

Je na obzoru fit pilulka? uzamčeno

Stanislav Rádl  |  2. 12. 2024
U řady onemocnění se nám kromě příslušné medikace od lékaře dostane také doporučení zvýšit svoji fyzickou aktivitu. Lze ji nahradit „zázračnou...