i

Aktuální číslo:

2024/6

Téma měsíce:

Éčka

Obálka čísla

Vznikly řešetláky v permu?

 |  2. 5. 2023
 |  Vesmír 102, 252, 2023/5

Krytosemenné rostliny (Angiospermae nebo dříve Magnoliophyta) jsou dnes nejrozšířenější skupinou cévnatých rostlin na Zemi. Zahrnují přes 60 řádů, 400 čeledí a 300 000 druhů rostlin. Nejviditelnějšími rozdíly, kterými se krytosemenné rostliny liší od nahosemenných, jsou tvorba květů a plodů, které chrání semena. To je důvod, proč se jim také říká „kvetoucí rostliny“.

Až na některé výjimky, například větrosnubné trávy (čeleď Poaceae), je evoluce kvetoucích rostlin spojena s evolucí opylovačů, především z řad hmyzu. Bouřlivý rozvoj krytosemenných rostlin začal v křídě, asi před 100 miliony lety. Z té doby už známe dobře zachovalé fosilie celých rostlin, avšak předpokládaná (a některými paleobotaniky zpochybňovaná) pylová zrna krytosemenných se našla i v juře a triasu.

V loňské studii [1] využili autoři techniku kalibrace fylogenetického stromu vycházejícího z molekulárněgenetické analýzy čeledi Rhamnaceae (řešetlákovité). Umožnil to nález 99 milionů let starých fosilií rostlin rodu Phylica v barmském jantaru, které dostaly jméno Phylica piloburmensis. Asi 150 druhů keřovitých fylik dnes roste jen v jižní Africe a na blízkých ostrovech. Fyliky jsou známy i z Madagaskaru a jistě obývaly i Indii, která byla před 120 miliony lety s Madagaskarem ještě spojena. Poté, co se Indie odtrhla, putovala na sever, kde se srazila s Asií. Barmská tektonická deska, severovýchodní část indického subkontinentu, se stala dnešním Myanmarem asi před 60 miliony lety. Porovnání DNA současných druhů fylik s rychlostí změny DNA za posledních 120 milionů let umožnilo nastavit molekulární hodiny pro celou čeleď řešetlákovitých. Výsledek je překvapivý: molekulární hodiny kalibrované křídovou fylikou ukázaly, že se předek řešetláků objevil už koncem permu před 260 miliony lety a původ krytosemenných posouvá až na hranici 290 milionů let [2]. To je nejméně o 150 milionů let dříve, než se původně myslelo.

Pokud je výsledek správný, mění se nejen náš pohled na vznik krytosemenných rostlin, ale také na evoluci hmyzu, protože právě koevoluce s kvetoucími rostlinami byla zásadním impulsem pro diverzifikaci této ohromné skupiny členovců.

Literatura

[1] Lamont B. B., He T.: Trends in Plant Science, 2022, DOI: 10.1016/j.tplants.2022.08.004

[2] He T., Lamont B. B.: iScience, 2022, DOI: 10.1016/j.isci.2022.104642

 

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Paleobotanika

O autorovi

Jiří Kolibáč

Ing. Jiří Kolibáč, CSc., (*1963) vystudoval Lesnickou fakultu VŠZ v Brně. Je vedoucím entomologického oddělení Moravského muzea, kde se zabývá fylogenezí, biogeografií a v poslední době zejména paleontologií brouků nadčeledi Cleroidea.
Kolibáč Jiří

Doporučujeme

Genová terapie ALS: jsme na začátku naděje

Genová terapie ALS: jsme na začátku naděje

Je to krutá a zatím nevyléčitelná nemoc. Amyotrofická laterální skleróza. Americká léková agentura FDA však nedávno schválila pro medicínskou...
(Ne)umělá sladidla

(Ne)umělá sladidla uzamčeno

Adam Obr  |  3. 6. 2024
Když loni v létě zařadilo WHO aspartam na seznam látek, které mají potenciál způsobovat rakovinu, dosáhla diskuse o škodlivosti nekalorických...
Příběhy řasových éček

Příběhy řasových éček

Richard Lhotský  |  3. 6. 2024
Přídatné látky v potravinách, familiárně přezdívané pro svůj kód éčka, vzbuzují u řady lidí obavy a strach. Přesto se mezi nimi najdou i látky...