Vznikly řešetláky v permu?

Krytosemenné rostliny (Angiospermae nebo dříve Magnoliophyta) jsou dnes nejrozšířenější skupinou cévnatých rostlin na Zemi. Zahrnují přes 60 řádů, 400 čeledí a 300 000 druhů rostlin. Nejviditelnějšími rozdíly, kterými se krytosemenné rostliny liší od nahosemenných, jsou tvorba květů a plodů, které chrání semena. To je důvod, proč se jim také říká „kvetoucí rostliny“.

Až na některé výjimky, například větrosnubné trávy (čeleď Poaceae), je evoluce kvetoucích rostlin spojena s evolucí opylovačů, především z řad hmyzu. Bouřlivý rozvoj krytosemenných rostlin začal v křídě, asi před 100 miliony lety. Z té doby už známe dobře zachovalé fosilie celých rostlin, avšak předpokládaná (a některými paleobotaniky zpochybňovaná) pylová zrna krytosemenných se našla i v juře a triasu.

Fylika druhu Phylica emirnensis roste dnes v horách na Madagaskaru. Její příbuzná se vyskytovala na území dnešní Barmy již před 99 miliony lety.

Snímek Franck Rakotonasolo, CC BY-SA 4.0

V loňské studii [1] využili autoři techniku kalibrace fylogenetického stromu vycházejícího z molekulárněgenetické analýzy čeledi Rhamnaceae (řešetlákovité). Umožnil to nález 99 milionů let starých fosilií rostlin rodu Phylica v barmském jantaru, které dostaly jméno Phylica piloburmensis. Asi 150 druhů keřovitých fylik dnes roste jen v jižní Africe a na blízkých ostrovech. Fyliky jsou známy i z Madagaskaru a jistě obývaly i Indii, která byla před 120 miliony lety s Madagaskarem ještě spojena. Poté, co se Indie odtrhla, putovala na sever, kde se srazila s Asií. Barmská tektonická deska, severovýchodní část indického subkontinentu, se stala dnešním Myanmarem asi před 60 miliony lety. Porovnání DNA současných druhů fylik s rychlostí změny DNA za posledních 120 milionů let umožnilo nastavit molekulární hodiny pro celou čeleď řešetlákovitých. Výsledek je překvapivý: molekulární hodiny kalibrované křídovou fylikou ukázaly, že se předek řešetláků objevil už koncem permu před 260 miliony lety a původ krytosemenných posouvá až na hranici 290 milionů let [2]. To je nejméně o 150 milionů let dříve, než se původně myslelo.

Pokud je výsledek správný, mění se nejen náš pohled na vznik krytosemenných rostlin, ale také na evoluci hmyzu, protože právě koevoluce s kvetoucími rostlinami byla zásadním impulsem pro diverzifikaci této ohromné skupiny členovců.