Aktuální číslo:

2026/1

Téma měsíce:

Polární oblasti

Obálka čísla

Pomůžete hledat život na Marsu?

 |  2. 5. 2023
 |  Vesmír 102, 251, 2023/5

Už kolem roku 2030 by na Marsu mohli přistát první lidé. Pilotované mise plánují NASA, ESA, Číňané i soukromé společnosti. A zatímco robotické sondy lze poměrně spolehlivě sterilizovat, přistání lidské posádky s sebou nese nemalé riziko kontaminace marsovského prostředí pozemskými mikroorganismy. Budoucí pátrání po původním marsovském životě by proto mohlo vést k falešně pozitivním výsledkům: detekovali bychom stopy života, který jsme na rudou planetu sami zavlekli.

Mezinárodní tým vědců, inženýrů a dalších nadšenců sdružených v iniciativě ALFA Mars se proto rozhodl vyvinout detektor, který by stopy marsovského života mohl odhalit ještě před první lidskou návštěvou. Jedním z iniciátorů projektu je i molekulární biolog Jan Špaček (Vesmír 97, 146, 2018/3).

Žádná z velkých agentur podobný výzkum kupodivu nechystá. „Zatím poslední vážně míněný pokus o nalezení stávajícího života na Marsu byl podniknut sondami Viking před téměř půl stoletím. Žádný z robotů, které přistály na Marsu od sedmdesátých let, by podle nejnovějších studií nedokázal spolehlivě najít mikroorganismy například v chilské poušti Atacama,“ tvrdí vědci z projektu ALFA Mars. Totéž platí i pro nyní plánované mise NASA a ESA.

Detektor dopravený na Mars některou ze soukromých misí by analyzoval vodu z ledu, který budou ještě před příletem člověka ve velkém těžit roboti. Poslouží totiž jako surovina k výrobě raketového paliva pro zpáteční let. Detektor by pátral po „genetických polymerech“ – makromolekulách schopných nést dědičnou informaci, ať už by jejich konkrétní chemická podoba byla jakákoli.

Ambiciózní projekt nyní shání prostředky na vývoj detektoru v crowdfundingové kampani, do níž můžete přispět i vy. Více informací najdete na webu alfamars.org a v online článku na vesmir.cz. 

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Zákulisí

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Temní architekti tání

Temní architekti tání uzamčeno

Když si prohlížíte satelitní snímky grónského ledovcového štítu, místo oslnivě bílé plochy uvidíte rozsáhlé tmavé skvrny, pokrývající stovky...
Tetování zabíjí imunitní buňky

Tetování zabíjí imunitní buňky

Adam Obr  |  2. 2. 2026
Nedávná studie, na níž se podíleli vědci z Biologického centra AV ČR, naznačuje, že tetování může významně ovlivnit imunitní odpověď na některé...
Pyramidy z pohledu fyziky

Pyramidy z pohledu fyziky uzamčeno

Jiří Kamarád  |  5. 1. 2026
Nesmazatelné a udivující stopy, které po sobě zanechala vysoce organizovaná společnost existující po více než 3500 let v Egyptě (od 1. dynastie...