Podpoř Bidena, uškodíš vědě
| 2. 5. 2023V amerických prezidentských volbách v roce 2020 řada vědeckých a lékařských časopisů (mezi nimi Nature, Lancet nebo NEJM) explicitně podpořila Joea Bidena proti Donaldu Trumpovi. Tato podpora však zřejmě měla nechtěné vedlejší důsledky (a zároveň se nejspíš minula zamýšleným účinkem).
Naznačuje to experiment provedený na Stanfordově univerzitě. Probíhal v létě 2021 a zúčastnilo se ho 4260 dobrovolníků, přičemž jejich výběr zhruba odpovídal demografickému složení amerického voličstva. Výzkumníci ukázali části dobrovolníků úvodník z Nature podporující Joea Bidena a poté jim položili sadu otázek.
Výsledek? Seznámení s úvodníkem vedlo u Trumpových příznivců k výraznému poklesu důvěry v Nature a k snížení ochoty naslouchat informacím o nemoci covid-19 a o bezpečnosti vakcín, které tento časopis prezentoval. A co hůř – poklesla u nich důvěra ve vědu obecně. Na vztah Bidenových příznivců k Nature a k vědě neměla informace o podpoře statisticky významný vliv.
V polarizované politické atmosféře přitom podpora vědeckých časopisů volební rozhodování téměř neovlivnila – lidé měli beztak dávno jasno. Jinými slovy: Joe Biden mnoho hlasů navíc nezískal, zato důvěryhodnost vědy u části veřejnosti poklesla.
Zhang F. J.: Nat. Hum. Behav., 2023, DOI: 10.1038/s41562-023-01537-5
Ke stažení
- článek ve formátu pdf [370,6 kB]
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.