i

Aktuální číslo:

2024/6

Téma měsíce:

Éčka

Obálka čísla

Jak vznikly obří viry

 |  2. 5. 2023
 |  Vesmír 102, 248, 2023/5

Malé viry měří jen pár desítek nanometrů a jejich dědičná informace vystačí s několika tisíci písmen genetického kódu. Existují však i obří viry, které si vědci dlouho pletli s bakteriemi. Například Pandoravirus je dlouhý tisícinu milimetru a v nitru ukrývá dědičnou informaci z dvou a půl milionu písmen genetického kódu. Vznik těchto obřích virů obestírá tajemství. Jedna teorie předpokládá, že vznikly redukcí jednobuněčných mikroorganismů, jiné vycházejí z představy, že se zrodily „nakynutím“ mnohem menších virů.

Francouzský tým vedený Chantal Abergelovou z Univerzity Aix-Marseille nyní předkládá důkazy ve prospěch vzniku obřích virů z malých virových předků. Vědci pracně detekovali geny, které jsou životně důležité pro obří virus Pandoravirus neocaledonia. Zjistili, že tyto geny leží v genomu pandoraviru pohromadě na jednom konci dědičné informace. Pokud by pandoravirus vznikl zjednodušením jednobuněčného mikroba, byly by jeho životně důležité geny rozptýleny po celém genomu. Mnohé nasvědčuje tomu, že si obří viry „nafoukly“ dědičnou informaci jednak mnohočetným kopírováním původního malého genomu a také „výpůjčkami“ genů od hostitelských buněk.

Malé viry chrání svou dědičnou informaci bílkovinnou kapsidou. Některé obří viry, např. Mimivirus, si kapsidu uchovaly, což rovněž svědčí o jejich vzniku z malých virů. Jiné obří viry, např. Pandoravirus, ale kapsidu postrádají, a to na jejich virový původ vrhalo stín pochybností. Tým Abergelové však našel v dědičné informaci „holých“ obřích virů zbytky genů pro kapsidové bílkoviny, což jen potvrzuje, že ani pandoraviry nevznikly redukcí jednobuněčných mikrobů.

Jaroslav Petr Bisio H. et al.: Nat. Commun., 2023, DOI: 10.1038/s41467-023-36145-4

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Virologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Petr Jaroslav

Doporučujeme

Genová terapie ALS: jsme na začátku naděje

Genová terapie ALS: jsme na začátku naděje

Je to krutá a zatím nevyléčitelná nemoc. Amyotrofická laterální skleróza. Americká léková agentura FDA však nedávno schválila pro medicínskou...
(Ne)umělá sladidla

(Ne)umělá sladidla uzamčeno

Adam Obr  |  3. 6. 2024
Když loni v létě zařadilo WHO aspartam na seznam látek, které mají potenciál způsobovat rakovinu, dosáhla diskuse o škodlivosti nekalorických...
Příběhy řasových éček

Příběhy řasových éček

Richard Lhotský  |  3. 6. 2024
Přídatné látky v potravinách, familiárně přezdívané pro svůj kód éčka, vzbuzují u řady lidí obavy a strach. Přesto se mezi nimi najdou i látky...