i

Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Jak vznikly obří viry

 |  2. 5. 2023
 |  Vesmír 102, 248, 2023/5

Malé viry měří jen pár desítek nanometrů a jejich dědičná informace vystačí s několika tisíci písmen genetického kódu. Existují však i obří viry, které si vědci dlouho pletli s bakteriemi. Například Pandoravirus je dlouhý tisícinu milimetru a v nitru ukrývá dědičnou informaci z dvou a půl milionu písmen genetického kódu. Vznik těchto obřích virů obestírá tajemství. Jedna teorie předpokládá, že vznikly redukcí jednobuněčných mikroorganismů, jiné vycházejí z představy, že se zrodily „nakynutím“ mnohem menších virů.

Francouzský tým vedený Chantal Abergelovou z Univerzity Aix-Marseille nyní předkládá důkazy ve prospěch vzniku obřích virů z malých virových předků. Vědci pracně detekovali geny, které jsou životně důležité pro obří virus Pandoravirus neocaledonia. Zjistili, že tyto geny leží v genomu pandoraviru pohromadě na jednom konci dědičné informace. Pokud by pandoravirus vznikl zjednodušením jednobuněčného mikroba, byly by jeho životně důležité geny rozptýleny po celém genomu. Mnohé nasvědčuje tomu, že si obří viry „nafoukly“ dědičnou informaci jednak mnohočetným kopírováním původního malého genomu a také „výpůjčkami“ genů od hostitelských buněk.

Malé viry chrání svou dědičnou informaci bílkovinnou kapsidou. Některé obří viry, např. Mimivirus, si kapsidu uchovaly, což rovněž svědčí o jejich vzniku z malých virů. Jiné obří viry, např. Pandoravirus, ale kapsidu postrádají, a to na jejich virový původ vrhalo stín pochybností. Tým Abergelové však našel v dědičné informaci „holých“ obřích virů zbytky genů pro kapsidové bílkoviny, což jen potvrzuje, že ani pandoraviry nevznikly redukcí jednobuněčných mikrobů.

Jaroslav Petr Bisio H. et al.: Nat. Commun., 2023, DOI: 10.1038/s41467-023-36145-4

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Virologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Petr Jaroslav

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...