Jak vznikly obří viry

Malé viry měří jen pár desítek nanometrů a jejich dědičná informace vystačí s několika tisíci písmen genetického kódu. Existují však i obří viry, které si vědci dlouho pletli s bakteriemi. Například Pandoravirus je dlouhý tisícinu milimetru a v nitru ukrývá dědičnou informaci z dvou a půl milionu písmen genetického kódu. Vznik těchto obřích virů obestírá tajemství. Jedna teorie předpokládá, že vznikly redukcí jednobuněčných mikroorganismů, jiné vycházejí z představy, že se zrodily „nakynutím“ mnohem menších virů.

Francouzský tým vedený Chantal Abergelovou z Univerzity Aix-Marseille nyní předkládá důkazy ve prospěch vzniku obřích virů z malých virových předků. Vědci pracně detekovali geny, které jsou životně důležité pro obří virus Pandoravirus neocaledonia. Zjistili, že tyto geny leží v genomu pandoraviru pohromadě na jednom konci dědičné informace. Pokud by pandoravirus vznikl zjednodušením jednobuněčného mikroba, byly by jeho životně důležité geny rozptýleny po celém genomu. Mnohé nasvědčuje tomu, že si obří viry „nafoukly“ dědičnou informaci jednak mnohočetným kopírováním původního malého genomu a také „výpůjčkami“ genů od hostitelských buněk.

Na snímku z elektronového mikroskopu je Pandoravirus quercus.

Snímek IGS-CNRS, AMU

Malé viry chrání svou dědičnou informaci bílkovinnou kapsidou. Některé obří viry, např. Mimivirus, si kapsidu uchovaly, což rovněž svědčí o jejich vzniku z malých virů. Jiné obří viry, např. Pandoravirus, ale kapsidu postrádají, a to na jejich virový původ vrhalo stín pochybností. Tým Abergelové však našel v dědičné informaci „holých“ obřích virů zbytky genů pro kapsidové bílkoviny, což jen potvrzuje, že ani pandoraviry nevznikly redukcí jednobuněčných mikrobů.

Jaroslav Petr Bisio H. et al.: Nat. Commun., 2023, DOI: 10.1038/s41467-023-36145-4