Housenky se maskují velikostí rozestupu
| 9. 1. 2023Proč jsou některá zvířata samotáři a jiná žijí ve skupinách? Důvodů pro shlukování je celá řada, skupina si např. snáze všimne predátora a větší masa jedinců predátorovi znesnadňuje zaměření se na jeden kus kořisti. Zvířata s výstražným (aposematickým) zbarvením se pak mohou sdružovat, aby zesílila svůj výstražný signál. Na druhou stranu přináší shlukování i nevýhody. Jedinci si mohou konkurovat o potravu a celá skupina se může stát nápadnější pro predátory. Teoreticky by tedy mělo platit, že pro nápadnou aposematickou kořist je výhodnější se shlukovat než pro kořist, která se snaží být nenápadná (kryptická). Neplatí to vždy, např. křísi (rodu Ityraea) se sdružují do skupin, aby se zneviditelnili. Jejich skupiny totiž připomínají květenství rostlin. Kryptické ryby hlaváči (rodu Pseudogobius) se v nebezpečí zase sdružují pro sdílení informací.
Vliv (ne)nápadnosti a sdružování zkoumali kanadští biologové na maketách housenek z plastelíny. Porovnávali červené aposematické a zelené kryptické housenky posazené v různých rozestupech na větvi a sledovali, v jaké míře do nich budou klovat ptáci. Výsledek potvrdil očekávání, protože predátoři jednotlivé zelené housenky napadali častěji, když byly ve skupině s malými rozestupy, na červené útočili častěji v případě, že měly větší rozestupy. Z těchto výsledků se zdá, že kryptickým jedincům se vyplatí udržovat si od ostatních příslušníků stejného druhu odstup, aby snížili svou nápadnost, zatímco nápadnější jedinci těží ze shlukování. Bude jistě zajímavé sledovat, zda tyto výsledky obstojí i v dalším testování.
Piccolo H., Beresford D., Hossie T. J.: Biology Letters, 2022, DOI: 10.1098/rsbl.2022.0242
Ke stažení
- článek ve formátu pdf [593,44 kB]