JMP2023VanoceTopJMP2023VanoceTopJMP2023VanoceTopJMP2023VanoceTopJMP2023VanoceTopJMP2023VanoceTop
i

Aktuální číslo:

2023/11

Téma měsíce:

Zapomínání

Obálka čísla

Housenky se maskují velikostí rozestupu

 |  9. 1. 2023
 |  Vesmír 102, 8, 2023/1

Proč jsou některá zvířata samotáři a jiná žijí ve skupinách? Důvodů pro shlukování je celá řada, skupina si např. snáze všimne predátora a větší masa jedinců predátorovi znesnadňuje zaměření se na  jeden kus kořisti. Zvířata s výstražným (aposematickým) zbarvením se pak mohou sdružovat, aby zesílila svůj výstražný signál. Na druhou stranu přináší shlukování i nevýhody. Jedinci si mohou konkurovat o potravu a celá skupina se může stát nápadnější pro predátory. Teoreticky by tedy mělo platit, že pro nápadnou aposematickou kořist je výhodnější se shlukovat než pro kořist, která se snaží být nenápadná (kryptická). Neplatí to vždy, např. křísi (rodu Ityraea) se sdružují do skupin, aby se zneviditelnili. Jejich skupiny totiž připomínají květenství rostlin. Kryptické ryby hlaváči (rodu Pseudogobius) se v nebezpečí zase sdružují pro sdílení informací.

Vliv (ne)nápadnosti a sdružování zkoumali kanadští biologové na maketách housenek z plastelíny. Porovnávali červené aposematické a zelené kryptické housenky posazené v různých rozestupech na větvi a sledovali, v jaké míře do nich budou klovat ptáci. Výsledek potvrdil očekávání, protože predátoři jednotlivé zelené housenky napadali častěji, když byly ve skupině s malými rozestupy, na  červené útočili častěji v případě, že měly větší rozestupy. Z těchto výsledků se zdá, že kryptickým jedincům se vyplatí udržovat si od ostatních příslušníků stejného druhu odstup, aby snížili svou nápadnost, zatímco nápadnější jedinci těží ze shlukování. Bude jistě zajímavé sledovat, zda tyto výsledky obstojí i v dalším testování. 

Piccolo H., Beresford D., Hossie T. J.: Biology Letters, 2022, DOI: 10.1098/rsbl.2022.0242

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Etologie, Entomologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Kateřina Bezányiová

Kateřina Bezányiová (*2000) studuje na Přírodovědecké fakultě UK, v průběhu středoškolského studia absolvovala stáž v Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR v Liběchově. V současné době se věnuje populační genetice kukaččích včel a jejich hostitelů.
Bezányiová Kateřina

Doporučujeme

Toto jsme my

Toto jsme my

Ondřej Vrtiška  |  30. 10. 2023
Z kolika buněk je tvořeno lidské tělo? A jaký je podíl jednotlivých buněčných typů? Odpovědět na tyto otázky není z řady důvodů snadné a jakákoli...
Jak si  pamatovat  10 000 fotek

Jak si pamatovat 10 000 fotek uzamčeno

Filip Děchtěrenko  |  30. 10. 2023
Ke schopnosti rozlišit pravdu od lži potřebujeme dobře fungující paměť. Podněty z okolního světa do ní ukládáme pro okamžité nebo pozdější...
Proč je  špatná paměť  dobrá

Proč je špatná paměť dobrá

Radkin Honzák  |  30. 10. 2023
Nedávno mi kamarádka poslala článek, v němž jakási profesorka s nádherným křestním jménem Lorraine (příjmení jsem zapomněl) vysvětluje zhoršené...