Převody vod a liniové dopravní stavby

Opakovaná sucha v ČR a predikované klimatické scénáře vyvolávají potřebu opatření, která přispějí ke snižování regionálních nedostatků vodních zdrojů, včetně zdrojů pitné vody. Obtížná realizace nových přehradních nádrží, které by rozhojnily disponibilní vodní zdroje, vede k snaze o maximální využití existujících akumulací a dostatečně kapacitních vodních zdrojů, které by byly propojeny převody užitkové vody a vodárenskými přivaděči pitné vody. I to však rovněž naráží na nutnost vypořádat majetkoprávní vztahy s vlastníky pozemků, kteří vesměs nesouhlasí s umístěním těchto staveb na jejich pozemcích – i když jsou pod povrchem. Řešením by však mohlo být umísťování této vodohospodářské infrastruktury do území výhledových či současných liniových staveb dopravní infrastruktury a jejich koridorů; tj. významných silnic, dálnic či železnic.

Výzkumný projekt Vyhodnocení možností využití plánovaných liniových staveb k realizaci převodů vody mezi povodími a mezi vodárenskými systémy (QK21010310), financovaný Ministerstvem zemědělství, je řešený v letech 2021–2024 Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy a společností Vodohospodářský rozvoj a výstavba. Výstupem je vymezení stávajících a budoucích deficitních oblastí, analýza současných a plánovaných výše uvedených významných liniových staveb. Novum je v tomto projektu vázáno právě na definování podmínek a zásad pro umísťování vodních staveb (přivaděčů vody) do území liniových staveb dopravní infrastruktury. Výzkum probíhá v rámci celé ČR (základní měřítko), přičemž demonstrační (detailní) hodnocení je prováděno v předvybraných územích.

Přehled způsobů zásobování obcí v ČR pitnou vodou. Zdroj: Plán rozvoje vodovodů a kanalizací (PRVKÚK; Ministerstvo zemědělství ČR).

Řešené území je analyzováno z pohledu stanovení aktuálních a předpokládaných budoucích potřeb dodávek vody. Certifikovaná metodika jako hlavní výstup projektu bude sloužit jako manuál pro projektové dokumentace návrhu/trasování vodárenských systémů v souběhu s liniovými stavbami. Budou zde porovnány různé scénáře jejich vedení podél liniových staveb. V několika variantách bude také doporučen poměr investorství mezi obcemi, soukromými investory a státní dotací. Nástroj pro stanovení potřeb pitné a užitkové vody je vyvíjen do podoby webové mapové aplikace. Ta bude umožňovat analýzu potřeb vody (pitné i užitkové) v závislosti na klimatických scénářích, prognostických odhadech vývoje počtu obyvatel, kapacitě vodních zdrojů, vláhových potřebách jednotlivých plodin aj.

Předpokládána je implementace do strategických dokumentů vodárenství, tzv. plánu rozvoje vodovodů a kanalizací (PRVKUK), vč. implementace do plánu zásobování vodou v oblasti závlah, průmyslu, energetiky. Podstatou projektu je vývoj metodické, mapové, softwarové a legislativní podpory pro zavádění komplexních systémů propojeného hospodaření s vodními zdroji. Prakticky pro všechna odvětví zemědělství a také průmyslové výroby, vodní energetiku, dopravu, stejně jako pro samotný územní rozvoj je kvantitativně, kvalitativně i časově přiměřená dostupnost vodních zdrojů limitujícím faktorem jejich fungování.

Poděkování: Tento příspěvek vznikl s podporou Výzkumného záměru VÚMOP, v. v. i., č. MZeRO2018, projektu Národní agentury zemědělského výzkumu č. QK21010310 a podpory Technologické agentury ČR, projektu číslo TL02000060 „Dostupnost pitné vody pro obyvatele malých obcí jako indikátor socioekonomického rozvoje společnosti“. Výzkumný tým děkuje subdodavatelům: Centru dopravního výzkumu, v. v. i., a Přírodovědecké fakultě UK a kolegům z VÚV TGM a ze státních podniků Povodí, kteří poskytují podklady pro hydrologické bilance v rámci vybraných klimatických scénářů.