Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Viditelná oblast vesmíru

 |  30. 5. 2022
 |  Vesmír 101, 345, 2022/6

ad Vesmír 101, 209, 2022/4

V odpovědi na čtenářův dotaz mne zaujalo: „Před zmiňovanými 13 miliardami let byla oblast velká přibližně 100 milionů světelných let. Objekt, který by od nás v té době byl ve vzdálenosti několika miliard světelných let, bychom již v důsledku rozpínání vesmíru nemohli nikdy spatřit ani sebelepším dalekohledem.“

Protože v textu není uvedeno, o jakou oblast jde, předpokládám, že je řeč o oblasti tehdy viditelného vesmíru z místa, kde by se nacházel pozorovatel – „my“. Myslím si, že za tohoto předpokladu bychom nespatřili žádný objekt, který se nachází vně hranice této oblasti, tedy i objekt vzdálený od hranice oblasti jen pár světelných minut. Je to pravda? Anebo to musí být několik miliard světelných let, jak je v textu uvedeno? Pak se ptám, proč to musí být miliardy?

Jiří Koníř, Přerov-Čekyně

Odpověď autora: Ano, myslel jsem tím oblast pozorovatelného vesmíru. Cokoli bylo tehdy za její hranicí, dnes pozorovat nemůžeme. Na objekt, „který by od nás v té době byl ve vzdálenosti několika miliard světelných let“, jsem se odkazoval nejspíše v souvislosti s původním dotazem, kde se čtenář ptal na objekt vzdálený 13 miliard světelných let. Jak ale správně píšete, vzhledem k odhadované velikosti tehdy pozorovatelného vesmíru – v řádu jen 100 milionů světelných let –, i objekt, který by byl blíže než miliardy světelných let, by zůstal našim očím skryt. Stačí, že se nacházel za touto hranicí pozorovatelného vesmíru.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie

O autorovi

Jiří Svoboda

RNDr. Jiří Svoboda, Ph.D., (*1982) vystudoval MFF UK. V Astronomickém ústavu AV ČR se zabývá rentgenovou astronomií, zejména pozorováním černých děr v centrech aktivních galaxií. Je koordinátorem výzkumného programu Strategie Akademie věd Vesmír pro lidstvo.
Svoboda Jiří

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....