i

Aktuální číslo:

2022/5

Téma měsíce:

3D tisk

Pírko černé labutě

 |  28. 2. 2022
 |  Vesmír 101, 150, 2022/3

V roce 2013 technologický gigant IBM předal Klinice léčby nádorových onemocnění v americkém Lewistonu počítač Watson, vybavený umělou inteligencí. Byla to vylepšená verze téhož Watsona, který dva roky předtím ohromil svět schopností rozumět otázkám zadaným lidskou řečí, analyzovat jejich význam a odpovědět na ně. Umělá inteligence poprvé vyhrála nad lidskými soupeři v americké televizní vědomostní soutěži Jeopardy! Vylepšený Watson měl být příslibem pro medicínu, s níž měla umělá inteligence porazit rakovinu.

I když si v následujících letech Watsona pořídilo mnoho dalších nemocnic a univerzit, byl počítač brán spíše jako pomocník s výběrem možností léčby pro pacienty, kteří už byli diagnostikováni. A tak, přestože projekt IBM vydělával zhruba miliardu dolarů ročně, z pohledu firmy byl ziskový málo. IBM se proto koncem letošního ledna rozhodla celou divizi Watson Healthcare prodat společnosti Francisco Partners. Podle analytiků jsme na prahu éry, ve které digitální technologie založené na umělé inteligenci velmi pravděpodobně zažijí významnou skokovou expanzi. Stojí za tím nejen technologický pokrok, ale i změna našich návyků, myslí si jeden z lidí, kteří pomáhali zušlechťovat Watsonovu umělou neuronovou síť – někdejší expert IBM Jan Kleindienst.

Není vám líto, jak to s Watsonem dopadlo? — Naučil jsem se takové věci brát s nadhledem. Technologie a produkty se mění a přeskupují, v případě Watson Healthcare kupuje nový majitel od IBM data a analytická aktiva, aby je dále kreativně rozvíjel. Watson v IBM dál zůstává, jen ho více zaměří na jiné výzkumné úkoly. Naše evropská technologická skupina MAMA AI se kupříkladu účastní vývoje zásadní části Watsona pro oblasti řečových technologií a konverzační inteligence. To mi dělá radost.

Program Watson Healthcare je zaměřený na využití umělé inteligence v medicíně. Jakou perspektivu tam tyto technologie mají? — Velkou. Podle některých amerických studií se dnes lékaři topí v obrovském množství denně se objevujících informací o nových výzkumech, léčebných metodách. Jen v roce 2015 lékařské časopisy na celém světě uveřejnily téměř 44 000 onkologických výzkumných prací. To je přes 120 nových článků každý den, což překonává schopnost odborníků držet krok s tak vysokým a soustavným přílivem novinek. Přetížení pak vede k chybám a ty jsou zdrojem špatných diagnóz. Zdravotníci v USA podle odhadů dělají nepřesná rozhodnutí o léčbě asi téměř ve třetině případů, u rakoviny plic dokonce až v polovině případů. To je obrovské číslo.

Počítače dokážou zjistit diagnózu lépe? — Ukazuje se, že ano. Watson měl v paměti záznamy o způsobu a výsledcích léčby několika milionů onkologických pacientů, 15 milionů stránek lékařského obsahu, včetně více než 200 lékařských učebnic a 300 lékařských časopisů a klinických studií z oblasti onkologického výzkumu. Watson byl navržen tak, aby lékař stroji popsal symptomy s dalšími souvisejícími faktory onemocnění, a ten díky své výpočetní kapacitě během několika sekund s pomocí své neuronové sítě určil diagnózu a navrhnul možnosti léčby.

S jakými výsledky? — Studie ukázaly, že Watson ve více než 90 % případů souhlasil s doporučeními pro léčbu pacientů s rakovinou prsu ve stadiu I až III. U pacientů s rakovinou plic se s léčebným doporučením lékařů z respektované newyorské nemocnice Memorial Sloan Kettering Cancer Center shodoval v polovině případů. V Indii rozsáhlá studie na 638 pacientkách s rakovinou prsu provedená výzkumníky z Manipal Comprehensive Cancer Center v Bengaluru zjistila, že celkově 90 % Watsonových závěrů bylo v souladu s léčebným doporučením rady pro nádory rakovinového centra.

Jak se to stane, že se umělá inteligence takřka za pár měsíců naučí to, co některým lékařům trvá celý život? — Vysvětlím to na příkladu rentgenologie. Naučit se skvěle číst rentgenové snímky trvá odborníkovi roky. My využíváme toho, že mnoho rentgenologů za posledních třicet let rentgenové snímky již ručně ohodnotilo a označilo na nich patologické nálezy. Díky tomu existuje jakýsi rezervoár vědění o rentgenologii, k němuž lékaři neustále přidávají další vědomosti, čímž znalostní databázi rozšiřují a udržují aktuální. Výhodou strojů je, že jsou díky existenci této databáze schopny se nad daty naučit to, co umí nejlepší rentgenolog – vyhledávat v obraze odchylky od normy. Tím fakticky přenášejí a „demokratizují“ tuto schopnost a umožňují její využití od Indie po Ameriku, aniž by tam všude musel ten nejlepší rentgenolog vykonávat praxi.

Nyní vidíte 20 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Informatika
RUBRIKA: Rozhovor

O autorovi

Marek Janáč

Marek Janáč (* 1971) je publicista, rozhlasový a televizní dokumentarista, autor dvou knih a osmi CD s populárně-vědeckou tematikou. Za svou tvorbu získal řadu ocenění na domácích i mezinárodních festivalech. Popularizaci vědy považuje za dílo na úrovni jazykového překladu básně. Jeho ideálem je – na rozdíl od bonmotu srovnávajícího dobrý překlad s ženou – překlad věrný i krásný zároveň.
Janáč Marek

Doporučujeme

Diskuse: Green Deal v době (post)válečné

Diskuse: Green Deal v době (post)válečné

 |  4. 5. 2022
Všechny zájemce o širší souvislosti mezi vědou a světovým děním zveme na veřejnou diskusi o transformaci energetiky pod tlakem klimatické změny...
Realita dohnala fikci

Realita dohnala fikci

Luděk Míka  |  2. 5. 2022
Chcete-li někomu dát originální dárek, nechte se sníst. Předchází tomu naskenování sebe samého do paměti počítače, vymodelování ve speciálním...
Krokodýlové v Čechách 2.0

Krokodýlové v Čechách 2.0

Milan Chroust  |  2. 5. 2022
„Zaslechne-li někdo známý popěvek ‚Na řece Vltavě plave krokodil‘, pomyslí si, že to nesmysl.“ Těmito slovy před 119 lety uvedl paleontolog...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné