i
Porézní skleněná plastelína
| 3. 10. 2022 | Vesmír 101, 601, 2022/10
Materiál vyvinutý na katedře sklářských strojů a robotiky Fakulty strojní Technické univerzity v Liberci vzniká ze stejných surovin jako běžné sklo, ale při spékání (sintrování) za teploty 1200–1400 °C v něm vznikají plyny, díky nimž je materiál porézní. Na rozdíl od pěnoskla jsou póry otevřené, takže „porézní skleněná plastelína“ (PGP) je silně nasákavá. Velikost pórů lze navíc při výrobě regulovat v řádu jednotek až desítek mikrometrů. Materiál je průsvitný, lehký a snadno se opracovává. Mohl by sloužit jako nosič nanočástic ve filtračních zařízeních, ale také jako materiál pro výrobu designových prvků do interiérů (rozptyl světla) nebo pro parfémované šperky.
Ke stažení
- článek ve formátu pdf [521,04 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Nanotechnologie
RUBRIKA: Nádech–výdech
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Doporučujeme
Exploze, které tvoří
Supernovy vytvářejí v mezihvězdném prostředí bubliny. V hustých stěnách bublin vznikají hvězdy. A to, co začalo výbuchem, končí hvězdou.
Mrtví termiti odpovídají na evoluční otázky
Aleš Buček, Jakub Prokop | 6. 1. 2025
Termiti představují odhadem čtvrtinu globální biomasy suchozemských členovců. Naší snahou je pochopit, jak dosáhli ekologického úspěchu, jak se...
Objev země Františka Josefa
Zdeněk Lyčka | 6. 1. 2025
Soukromá rakousko-uherská polární výprava v letech 1872–1874 nedosáhla zamýšleného cíle, jímž bylo proplout Severní mořskou cestou a případně...