i
Porézní skleněná plastelína
| 3. 10. 2022 | Vesmír 101, 601, 2022/10
Materiál vyvinutý na katedře sklářských strojů a robotiky Fakulty strojní Technické univerzity v Liberci vzniká ze stejných surovin jako běžné sklo, ale při spékání (sintrování) za teploty 1200–1400 °C v něm vznikají plyny, díky nimž je materiál porézní. Na rozdíl od pěnoskla jsou póry otevřené, takže „porézní skleněná plastelína“ (PGP) je silně nasákavá. Velikost pórů lze navíc při výrobě regulovat v řádu jednotek až desítek mikrometrů. Materiál je průsvitný, lehký a snadno se opracovává. Mohl by sloužit jako nosič nanočástic ve filtračních zařízeních, ale také jako materiál pro výrobu designových prvků do interiérů (rozptyl světla) nebo pro parfémované šperky.
Ke stažení
článek ve formátu pdf [521,04 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Nanotechnologie
RUBRIKA: Nádech–výdech
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Doporučujeme
Trochu víc o Zelené dohodě pro Evropu
Bedřich Moldan | 4. 9. 2026
Jsem přesvědčen, že Zelená dohoda je přelomovou strategií, která se snaží konkrétně naplnit základní princip udržitelného rozvoje, to znamená...
Ústavní hodnoty v poválečné Evropě 
Jiří Přibáň | 31. 8. 2026
Zdánlivá hodnotová neutralita a formální legalita může ve skutečnosti prosazovat i nejobludnější ideologické představy a nejzvrácenější politické...
Optimalizace v prášku 
Adam Obr | 31. 8. 2026
Tomu pokušení rozumím. Taky mám rád elegantní zkratky. Problém je, že při současném množství informací, které má průměrný člověk na dosah ruky, je...











