Africká savana objektivem fotopastí

Nacházejí se v africké savaně oblasti s vyšší biodiverzitou? Kde? A proč jsou pestřejší? To jsou otázky, které zajímají Kláru Pyškovou a její kolegy z Botanického ústavu AV ČR a Přírodovědecké fakulty UK. Poslední tři roky shromažďují data o vegetaci, savcích, ptácích, nočních motýlech a netopýrech v Krugerově národním parku na 60 výzkumných plochách. Účinným nástrojem sledování živočichů jsou pro ně fotopasti. „Pořídily téměř osm milionů fotografií,“ přibližuje Klára Pyšková. Představujeme vybrané „úlovky“.

Infračervený blesk není pro zvířata tak rušivý jako bílé světlo. Přesto si někteří jedinci fotopastí všimnou a opatrně přihlížejí zpovzdálí (jako nosorožec tuponosý neboli bílý, Ceratotherium simum) nebo přijdou neznámé zařízení prozkoumat zblízka (jako levhart, Panthera pardus).
Snímek Klára Pyšková

Lev (Panthera leo) je jediná kočkovitá šelma, která žije ve smečkách. Samci se pyšní hustou hřívou, která slouží nejen jako dominantní znak k vábení samic, ale také chrání krk při soubojích s jinými samci. Čím je lev starší, tím je hříva tmavší. Jednou z nejčastějších kořistí lva je buvol africký (Syncerus caffer).Snímek Klára Pyšková

Pavián čakma (Papio ursinus) upřeně hledí na fotopast. Zvířata si kamer často všímají, protože je to pro ně neznámá, nová věc ve známém prostředí. Obvykle si je však jen prohlédnou a dál se věnují svým aktivitám.Snímek Klára Pyšková

Levhart skvrnitý (Panthera pardus) se plíží za kořistí. Fotopast tentokrát bohužel nezachytila lov či pokus o něj. V Krugerově národním parku každý levhart uloví přibližně 20 zvířat za rok, nejčastěji antilopy.Snímek Klára Pyšková