Aktuální číslo:

2021/9

Téma měsíce:

Vzdělávání

1,2–5,3 m

 |  6. 9. 2021
 |  Vesmír 100, 525, 2021/9

Ponuré myšlenky, které člověka napadají při čtení poslední zprávy IPCC, by mohla mírně rozptýlit nová studie v PNAS, jejíž závěry lze při troše snahy považovat za optimistické. Autoři revidovali odhady zvýšení mořské hladiny v období posledního interglaciálu (před 128 000–117 000 lety). Dosavadní odhady hovořily o hladině moří 6 až 9 metrů nad dnešní úrovní, přičemž teplota byla jen o dva stupně vyšší než před průmyslovou revolucí. Dramatické zvednutí hladiny se vysvětluje kolapsem antarktické anebo grónské ledové pokrývky.

Odhady založené na sledování polohy fosilních mořských sedimentů a korálových útesů jsou ale zatíženy značnou nejistotou, protože se obtížně odhaduje vliv poklesů a vzestupů zemského povrchu způsobených změnami v mocnosti ledové pokrývky. Ledová zátěž zemi lokálně stlačí, což se jinde projeví naopak vzestupem.

Nová měření na Bahamách a nasazení nasbíraných dat do modelů chování zemského povrchu ukazují, že s 95% pravděpodobností byla v posledním interglaciálu výška hladiny nejméně o 1,2 metru výše než dnes, ale jen s 5% pravděpodobností byla výše než 5,3 metru. V každém případě tedy méně, než se dosud soudilo. Polární ledovce tedy mohou být na růst teploty ve vyšších zeměpisných šířkách méně citlivé, než se dosud soudilo. I zvýšení hladiny o 1,2 metru by však mělo dramatické důsledky. Jak říká první autor studie Blake Dyer: „Možná bychom nemuseli vidět budoucnost tak černě. Na druhou stranu náš dolní odhad je pořád zlý a horní je zatraceně zlý.“

Dyer B. et al.: PNAS, 2021, DOI: 10.1073/pnas.2026839118

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Klimatologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada velkého pohasnutí Betelgeuze (Vesmír 100, 106, 2021/2) se zdá být více méně rozřešena. Důležitým klíčem byla pozorování povrchu hvězdy...
Převrácená výuka a nová role učitele

Převrácená výuka a nová role učitele

Zdeněk Hurák  |  6. 9. 2021
Co je a co určitě není převrácená výuka? Jaké jsou její cíle? Pokusím se vyvrátit několik oblíbených mýtů a nabídnu vlastní učitelské zkušenosti...
O myších (v podzemí) a lidech

O myších (v podzemí) a lidech uzamčeno

Radim Šumbera  |  6. 9. 2021
Čtenář dobrodružné literatury ví, že pro člověka a jeho žaludek byla důležitá velká zvířata, zejména savci. Vzpomeňme na lovce mamutů, indiány a...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné