Multilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 Chemie

Aktuální číslo:

2025/4

Téma měsíce:

Prázdno

Obálka čísla

1,2–5,3 m

 |  6. 9. 2021
 |  Vesmír 100, 525, 2021/9

Ponuré myšlenky, které člověka napadají při čtení poslední zprávy IPCC, by mohla mírně rozptýlit nová studie v PNAS, jejíž závěry lze při troše snahy považovat za optimistické. Autoři revidovali odhady zvýšení mořské hladiny v období posledního interglaciálu (před 128 000–117 000 lety). Dosavadní odhady hovořily o hladině moří 6 až 9 metrů nad dnešní úrovní, přičemž teplota byla jen o dva stupně vyšší než před průmyslovou revolucí. Dramatické zvednutí hladiny se vysvětluje kolapsem antarktické anebo grónské ledové pokrývky.

Odhady založené na sledování polohy fosilních mořských sedimentů a korálových útesů jsou ale zatíženy značnou nejistotou, protože se obtížně odhaduje vliv poklesů a vzestupů zemského povrchu způsobených změnami v mocnosti ledové pokrývky. Ledová zátěž zemi lokálně stlačí, což se jinde projeví naopak vzestupem.

Nová měření na Bahamách a nasazení nasbíraných dat do modelů chování zemského povrchu ukazují, že s 95% pravděpodobností byla v posledním interglaciálu výška hladiny nejméně o 1,2 metru výše než dnes, ale jen s 5% pravděpodobností byla výše než 5,3 metru. V každém případě tedy méně, než se dosud soudilo. Polární ledovce tedy mohou být na růst teploty ve vyšších zeměpisných šířkách méně citlivé, než se dosud soudilo. I zvýšení hladiny o 1,2 metru by však mělo dramatické důsledky. Jak říká první autor studie Blake Dyer: „Možná bychom nemuseli vidět budoucnost tak černě. Na druhou stranu náš dolní odhad je pořád zlý a horní je zatraceně zlý.“

Dyer B. et al.: PNAS, 2021, DOI: 10.1073/pnas.2026839118

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Klimatologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Rostliny vyprávějí o lidech

Rostliny vyprávějí o lidech

Ondřej Vrtiška  |  31. 3. 2025
V Súdánu už dva roky zuří krvavá občanská válka. Statisíce lidí zahynuly, miliony jich musely opustit domov. Etnobotanička a archeobotanička Ikram...
O prázdnech v nás

O prázdnech v nás uzamčenovideo

Jan Černý  |  31. 3. 2025
Naše tělo je plné dutin, trubic a kanálků. Malých i velkých. Některé jsou zaplněné, jiné prázdné, další jak kdy. V některých proudí tekutina, v...
Nejúspěšnější gen v evoluci

Nejúspěšnější gen v evoluci

Eduard Kejnovský  |  31. 3. 2025
Dávno před vznikem moderních forem života sváděly boj o přežití jednodušší protoorganismy, z počátku nejspíše „nahé“ replikující se molekuly...