i

Aktuální číslo:

2021/7

Téma měsíce:

Požáry

Odklad startu k ledovým měsícům

 |  12. 7. 2021
 |  Vesmír 100, 424, 2021/7

Sonda JUICE (JUpiter ICy moon Explorer) odstartuje později. Téměř tříměsíční zpoždění současného největšího vědeckého projektu Evropské vesmírné agentury zavinila pandemie covidu-19. Už nyní je jasné, že se sondu nepodaří připravit pro původní startovní okno v červnu roku 2022, z něhož by po gravitačních manévrech u Země, Venuše a Marsu mohla dosáhnout Jupiteru v roce 2030.

Vědecké a technické týmy projektu nyní usilují o další startovní okno, které začíná 29. srpna 2022. Sondu vynese z kosmodromu Kourou osvědčená raketa Ariane 5. Nově naplánovaná dráha předpokládá čtyři postupné gravitační manévry u Země a jeden u Venuše, které sondu katapultují k ledovým měsícům planety Jupiter, kam dorazí v červenci 2031. Po zachycení gravitačním polem Jupiteru jsou naplánovány těsné průlety poblíž jeho měsíců Europa a Callisto, navedení na oběžnou dráhu měsíce Ganymedu v prosinci 2034 a dopad na jeho povrch po skončení mise v září 2035.

Sondu JUICE vybrala Evropská vesmírná agentura v květnu 2012 jako první z nejvýznamnější kategorie „velkých“ (L-class) misí evropského programu Cosmic Vision. Hlavním cílem výzkumu je podrobně charakterizovat podmínky v systému plynného obra Jupiteru, zahrnujícího ledové měsíce Ganymed, Europa a Callisto. Jejich podpovrchové oceány mohou představovat zatím neznámé obyvatelné světy. Ganymed má navíc vlastní magnetické pole, o jehož vlivech na okolní prostředí toho z měření předchozích sond víme jen velmi málo.

Sonda ponese rozmanité vědecké přístroje. Jedním z nich je systém antén a analyzátorů pro měření elektrických a magnetických polí v různých frekvenčních pásmech, který vznikl v konsorciu vědců a techniků z 25 institucí v 9 zemích. Významně se na něm podílely také dva české týmy. Oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR připravilo nízkofrekvenční vícesložkový analyzátor, Astronomický ústav AV ČR odpovídá za elektrický zdroj. Týmy nadále vyvíjejí palubní programy, testují přístroje a plánují měření. Hlavním úkolem je nyní dokončit a důkladně vyzkoušet algoritmy potřebné na palubě sondy pro analýzu vzniku a šíření elektromagnetických vln v plazmatu uvnitř magnetosféry Jupiteru, v okolí jeho ledových měsíců a v magnetosféře Ganymedu.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Ondřej Santolík

Prof. RNDr. Ondřej Santolík, Dr. (*1967), od roku 1995, kdy získal doktoráty na Université d’Orléans (Fyzika) a na Karlově univerzitě v Praze (Fyzika plazmatu a ionizovaných prostředí), se zabývá družicovým výzkumem vln a nestabilit v kosmickém plazmatu. Vede výzkumné týmy několika připravovaných družicových projektů (nízkofrekvenční analyzátor přístroje RPWI pro sondu JUICE k měsícům planety Jupiter, analyzátor IME-HF pro sondu TARANIS, přístroj WAM pro přistávací platformu projektu ExoMars 2020). V červnu 2014 získal Akademickou prémii, určenou vynikajícím českým vědcům. Je profesorem na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Jeho současným hlavním působištěm je Ústav fyziky atmosféry Akademie věd.
Santolík Ondřej

Doporučujeme

Požáry v krajině

Požáry v krajině

Jiří Sádlo  |  12. 7. 2021
Centrální paradigma čili ústřední hláška vědeckého oboru ekologie ohně by mohla znít skromně: je normální, že příroda občas hoří.
Tropické štěnice v evropských domácnostech

Tropické štěnice v evropských domácnostech

Uplynulý rok nám poskytl cennou, i když bolestnou lekci. Ukázal, jaké cesty se v globalizující lidské společnosti otevírají některým patogenům...
Výhody nitridových polovodičů

Výhody nitridových polovodičů

Alice Hospodková  |  12. 7. 2021
V posledních pětadvaceti letech pronikly do polovodičového průmyslu nitridové polovodiče, založené na sloučeninách dusíku s prvky III. skupiny –...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné