Cesta k chytrému městu

Ještě nedávno byl pojem smart city neboli chytré město skloňován spíše ve spojitosti s „chytrým“ městským inventářem (zastávky MHD, lavičky vybavené USB nabíječkou) či s parkovacími místy, která sama hlásí svoji obsazenost. Smysl chytrých měst ale přitom leží o mnoho dál – jedná se totiž o komplexní a detailně promyšlený koncept fungování města jako celku. Pojďme se proto na myšlenku chytrého města podívat o něco detailněji a povědět si více o jeho principech.

Cílem chytrého města je vytvářet co nejkvalitnější prostředí pro život svých obyvatel. A nejedná se zde o životní prostředí pouze ve smyslu environmentálním, nýbrž je na něj nahlíženo mnohem šířeji a prostřednictvím celé řady faktorů. Vedle věcí, které nás budou pravděpodobně napadat jako první (například optimalizace osobní a nákladní dopravy), se zabývá zejména správou infrastruktury města a jejím dalším rozvojem, připraveností na výjimečné situace (jako jsou například povodně) a mnoha dalšími faktory, které život obyvatel ve městě ovlivňují či ovlivňovat mohou.

Pro chytré město je důležité zkoumat souvislosti mezi prvky v prostoru. Zde je ukázka z interaktivního Atlasu životního prostředí Prahy na www.geoportalpraha.cz.

Myšlenka chytrého města je vlastně rozvedením desítky let používaných principů územního plánování do šíře, jakou nám umožňují současné technologie. Rozdíl mezi prostředky, které měli urbanisté ve 20. století, a dneškem, kdy můžeme mít k dispozici tisíce k internetu neustále připojených senzorů, terabajty podrobných dat a počítače, které je dokážou zpracovávat, je totiž obrovský. Díky nim dokážeme sledovat a brát v úvahu mnohem více faktorů než dříve, a co víc, dokonce mezi nimi objevovat i doposud skryté souvislosti.

Schopnost sledovat svůj stav, v reálném čase ho vyhodnocovat a v ideálním případě na jeho vývoj také samostatně reagovat je tedy základním předpokladem pro budování chytřejšího města.

Plánování a navrhování nových řešení je přitom jen jednou z částí skládačky jménem chytré město. Neméně důležité je i zajištění jeho vlastního bezproblémového chodu, kde na sebe jednotlivé činnosti, procesy a vztahy plynule navazují. Snadno si to můžeme představit třeba u řízení dopravy. Takřka každé město má již dnes na základě historických dat o intenzitě dopravy v jednotlivých dnech a v různých hodinách nastavena dopravní opatření (jako jsou třeba intervaly semaforů) tak, aby křižovatky tuto obvyklou intenzitu zvládaly. Tyto intervaly se ale v chytrém městě mohou měnit i dle aktuálního stavu dopravy a jednotlivé křižovatky se mezi sebou podle toho i „domlouvat“. A ještě lépe, s využitím strojového učení je na základě těchto dat možné také předpovídat vývoj, takže pokud na jednom konci města začne doprava houstnout, může se situace v centru začít upravovat tak, aby se celý systém včas připravil na zátěž, která za několik minut přijde.

Na portálu data.brno.cz naleznete i mapy zkoumající dostupnost prodejen základního sortimentu, zde konkrétně drogerií.

Zjistit, odkud, kam a kdy obyvatelé po městě putují, nám může pomoci analýza částečně anonymizovaných dat mobilního operátora.

Síla chytrého města je ale také v propojování dat z různých zdrojů, díky čemuž se systém dokáže rozhodovat ještě lépe a rychleji. Dopravní omezení tak nemusí být spouštěno pouze na základě vzrůstajícího počtu projíždějících automobilů, ale například i s ohledem na hladinu hluku nebo překročení intenzity znečišťujících látek v ovzduší. Důležité také je, že všechna data jsou ukládána a kdykoli dostupná pro zpětnou analýzu. Vyhodnocovat lze prováděná opatření, podporovat ta, která mají skutečný dopad, a upravit ta, která ve skutečnosti nefungují. Chytré město tak dokáže reagovat na situaci v reálném čase a provádět jen ty úkony, které mají v danou chvíli žádoucí efekt.

V našem příkladu jsme se zabývali dopravou, ale to je pouze jedna z mnoha oblastí, kde se chytré město dokáže uplatnit. Neméně důležité jsou analýzy dostupnosti občanské vybavenosti, monitoring kriminality a toho, jak může souviset s ostatními faktory života ve městě, sledování ekonomiky komerčních subjektů a odhalování, které oblasti města mohou vyžadovat investiční pobídky.

Chytré město se tedy snaží odhalit, co, kde a proč se v něm děje, a tyto informace využít ke zlepšení života svých obyvatel. A pokud je to možné, snaží se své obyvatele do této činnosti i zapojit – zjišťovat, jak se jim ve městě bydlí, kde se cítí bezpečně a kde by se mohlo něco zlepšit. I město pak využívá své prostředky, aby jim sdělilo, co se v okolí změnilo, co se plánuje a jak se hospodaří s jejich prostředky. Možná to zní až jako příliš velká utopie, ale některá města na tuto cestu již skutečně nastoupila. Portály otevřených dat Prahy a Brna seznamují své obyvatele a návštěvníky s mnoha informacemi o městě, o životním prostředí a o současném i plánovaném rozvoji například prostřednictvím mapových aplikací.