Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Spravedlivá válka

 |  1. 2. 2021
 |  Vesmír 100, 73, 2021/2

ad Vesmír 100, 28, 2021/1

V článku není jediná zmínka o tom, jak lze vraždící roboty zabezpečit proti útočnému použití v „nespravedlivé válce“. Jde-li o podobenství o městu, které se chce ubránit nepříteli – úplně stejně by bylo možno použít podobenství o skupině lidí, která chce město zničit a místo slova „obrana“ používat slovo „útok“. Pokud jde o otázku zodpovědnosti za případné zabití civilistů: Stroj určený k zabíjení je zbraň jako každá jiná. Za smrt je samozřejmě zodpovědný ten, kdo zbraň k zabití použije. Učil jsem shodou okolností před lety dceru člověka, jehož v opilosti někdo nožem probodl a zabil omylem, protože ho považoval za někoho jiného. Vrah byl samozřejmě odsouzen za vraždu. Nikdo se neptal po odpovědnosti vražedného nože či jeho výrobce.

Zdeněk Dudka, Slaná

Odpověď autora: V posledních letech vyšla řada publikací, které se věnují pojmu spravedlivé války či zabíjení ve válce. Jistě, na válce není nic hezkého, jako ostatně i na spoustě jiných věcí, které my lidé děláme. I válku je však možné vést korektním a nekorektním způsobem; a když už tu ty války s námi jsou a nepochybně zůstanou, je jistě lepší snažit se, aby se v nich respektovaly základní etické principy, například zákaz přímých útoků na civilisty. Pokud jde o mé podobenství o městu, bránícím se útoku: Jde o příklad, kdy někdo vede spravedlivou válku (a někdo zase nespravedlivou). Město napadl nepřítel a ono má právo se bránit; z pohledu ius ad bellum (práva na zahájení války) je jeho obrana válkou spravedlivou. Tak jsem ten scénář definoval, protože mi samozřejmě nešlo o podrobnosti ius ad bellum; o něm má úvaha nebyla. Šlo mi o to, zda by využití vojenských robotů tímto městem zachovalo podmínky ius in bello, tj. spravedlivého vedení války.

Mám dojem, že problém odpovědnosti jsem v článku vysvětlil poměrně podrobně. Jestliže někdo zastřelí druhého člověka, je tím, kdo si vybral cíl a rozhodl se zmáčknout spoušť. Jeho odpovědnost je zřejmá. V případě autonomních vojenských robotů tomu tak ale nebude: cíl vybere umělá inteligence a ta rovněž rozhodne o jeho likvidaci. Mnozí autoři se proto domnívají, že nebude snadné jasně určit odpovědnost za případné chybné určení cíle (např. civilistů či vlastních vojáků) a vzniklou újmu. V každém případě odpovědnost v objektivním smyslu (za újmu) převezme stát a postará se o kompenzaci.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Kybernetika, Etika

O autorovi

David Černý

PhDr. David Černý, Ph.D., (*1977) studoval filozofii na univerzitách v Bologni a Římě, na 1. lékařské fakultě UK získal doktorát z lékařské etiky. Působí v Ústavu státu a práva AV ČR a v Ústavu informatiky AV ČR. Zabývá se morální filozofií a personální ontologii, především filozofickými a etickými implikacemi umělé inteligence a robotiky. Zakládající člen Centra Karla Čapka pro studium hodnot ve vědě a technice (www.cevast.org).
Černý David

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné