Spravedlivá válka

ad Vesmír 100, 28, 2021/1

V článku není jediná zmínka o tom, jak lze vraždící roboty zabezpečit proti útočnému použití v „nespravedlivé válce“. Jde-li o podobenství o městu, které se chce ubránit nepříteli – úplně stejně by bylo možno použít podobenství o skupině lidí, která chce město zničit a místo slova „obrana“ používat slovo „útok“. Pokud jde o otázku zodpovědnosti za případné zabití civilistů: Stroj určený k zabíjení je zbraň jako každá jiná. Za smrt je samozřejmě zodpovědný ten, kdo zbraň k zabití použije. Učil jsem shodou okolností před lety dceru člověka, jehož v opilosti někdo nožem probodl a zabil omylem, protože ho považoval za někoho jiného. Vrah byl samozřejmě odsouzen za vraždu. Nikdo se neptal po odpovědnosti vražedného nože či jeho výrobce.

Zdeněk Dudka, Slaná

Odpověď autora: V posledních letech vyšla řada publikací, které se věnují pojmu spravedlivé války či zabíjení ve válce. Jistě, na válce není nic hezkého, jako ostatně i na spoustě jiných věcí, které my lidé děláme. I válku je však možné vést korektním a nekorektním způsobem; a když už tu ty války s námi jsou a nepochybně zůstanou, je jistě lepší snažit se, aby se v nich respektovaly základní etické principy, například zákaz přímých útoků na civilisty. Pokud jde o mé podobenství o městu, bránícím se útoku: Jde o příklad, kdy někdo vede spravedlivou válku (a někdo zase nespravedlivou). Město napadl nepřítel a ono má právo se bránit; z pohledu ius ad bellum (práva na zahájení války) je jeho obrana válkou spravedlivou. Tak jsem ten scénář definoval, protože mi samozřejmě nešlo o podrobnosti ius ad bellum; o něm má úvaha nebyla. Šlo mi o to, zda by využití vojenských robotů tímto městem zachovalo podmínky ius in bello, tj. spravedlivého vedení války.

Mám dojem, že problém odpovědnosti jsem v článku vysvětlil poměrně podrobně. Jestliže někdo zastřelí druhého člověka, je tím, kdo si vybral cíl a rozhodl se zmáčknout spoušť. Jeho odpovědnost je zřejmá. V případě autonomních vojenských robotů tomu tak ale nebude: cíl vybere umělá inteligence a ta rovněž rozhodne o jeho likvidaci. Mnozí autoři se proto domnívají, že nebude snadné jasně určit odpovědnost za případné chybné určení cíle (např. civilistů či vlastních vojáků) a vzniklou újmu. V každém případě odpovědnost v objektivním smyslu (za újmu) převezme stát a postará se o kompenzaci.