Multilicence2025Multilicence2025Multilicence2025Multilicence2025Multilicence2025Multilicence2025

Aktuální číslo:

2025/4

Téma měsíce:

Prázdno

Obálka čísla

Mravencování

 |  1. 2. 2021
 |  Vesmír 100, 74, 2021/2

Třeba tak nějak bychom mohli nazvat chování živočichů, kteří rozmačkávají mravence a potírají se jimi. Do peří nebo kožichu se jim dostane kyselina mravenčí. Předpokládá se hned několik důvodů pro takové počínání – detoxikace příliš tučné potravy, vnitrodruhová komunikace a především ochrana před parazity. Repelentní účinek kyseliny mravenčí se potvrdil i laboratorně. Mravencování či „mravenčí lázeň“ využívá například několik druhů ptáků nebo malpa hnědá (Cebus apella), která si potírá srst mravenci druhu Camponotus rufipes zejména v sezoně klíšťat cayenských (Amblyomma cajennense). O některých lemurech (Eulemur macacoE. rufifrons) se pro změnu ví, že si kvůli benzochinonu vtírají do srsti výměšky mnohonožek. Využívání mravenců, respektive mravenčí kyseliny však bylo u lemurů pozorováno poprvé.

Kriticky ohrožený lemur Sclaterův (E. flavifrons) žije na severozápadě Madagaskaru. Od všech ostatních druhů se pozná podle nádherně světlemodrých očí (spolu s člověkem je to jediný primát, který je má takto zbarvené). Někteří jedinci vyhledávají v korunách stromů hnízda dřevokazných mravenců. Vyrušení šestinožci prudce zvyšují svou aktivitu, pobíhají po větvích a útočí na lemury. Ti je sbírají, potírají si jimi tělo, a dokonce si je vkládají do úst. Následkem mravenčích kousnutí pak silně sliní. Takové činnosti se věnují třeba i desítky minut. Získaná kyselina mravenčí je chrání hlavně proti klíšťatům, i když není vyloučen ani obecnější insekticidní účinek. A cílené pojídání mravenců zřejmě potlačuje parazity v zažívacím traktu.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie, Etologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Pavel Hošek

Mgr. Pavel Hošek (*1968) vystudoval parazitologii a entomologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Spolupracuje na projektu expedice LEMURIA, který mimo jiné vyústil do mnoha cest na Madagaskar. Zajímá se o vše, co s Madagaskarem souvisí. Z malgaštiny a dalších jazyků přeložil tradiční merinskou poezii (Dotek prolétajícího motýla, 2003) a madagaskarské mýty, legendy a pohádky (Rohatý král, 2003). Napsal také Dějiny Madagaskaru (2011).
Hošek Pavel

Doporučujeme

Rostliny vyprávějí o lidech

Rostliny vyprávějí o lidech

Ondřej Vrtiška  |  31. 3. 2025
V Súdánu už dva roky zuří krvavá občanská válka. Statisíce lidí zahynuly, miliony jich musely opustit domov. Etnobotanička a archeobotanička Ikram...
O prázdnech v nás

O prázdnech v nás uzamčenovideo

Jan Černý  |  31. 3. 2025
Naše tělo je plné dutin, trubic a kanálků. Malých i velkých. Některé jsou zaplněné, jiné prázdné, další jak kdy. V některých proudí tekutina, v...
Nejúspěšnější gen v evoluci

Nejúspěšnější gen v evoluci

Eduard Kejnovský  |  31. 3. 2025
Dávno před vznikem moderních forem života sváděly boj o přežití jednodušší protoorganismy, z počátku nejspíše „nahé“ replikující se molekuly...