Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025
i

Aktuální číslo:

2025/11

Téma měsíce:

Vlny

Obálka čísla

Nebezpečné „půlpromile“

 |  6. 12. 2021
 |  Vesmír 100, 727, 2021/12

Asteroid (101955) Bennu, objevený 11. srpna roku 1999 prvním z dalekohledů projektu LINEAR, patří mezi ty, které považujeme za potenciálně nebezpečné pro Zemi. Měří okolo 500 metrů a oběhne okolo Slunce jednou za 1,2 roku. Patří do kategorie Apollo, což je skupina asteroidů, které kříží dráhu Země. Proto je také pod pečlivým dohledem. V minulosti jej například sledoval dnes již zničený obří radioteleskop v Arecibu (Vesmír 100, 111, 2021/2). Bennu se stal také cílem sondy OSIRIS-REx, která více než dva roky zkoumala asteroid zblízka. Odebrala i vzorek hornin z jeho povrchu a nyní je na cestě zpět. Kapsle se vzorkem by měla na Zemi přistát 24. září 2023.

 Z dat o pohybu sondy, která obíhala okolo asteroidu a spolu s ním kolem Slunce, se podařilo určit dráhu asteroidu Bennu a její budoucí vývoj s velkou přesností. Výsledky práce týmu, který vedl Davide Farnocchia z Caltechu a jehož členem byl také český astronom David Vokrouhlický z Univerzity Karlovy, byly publikovány v odborném časopise Icarus v srpnu letošního roku.

Astronomové do studie o pohybu Bennu zahrnuli i velmi jemné síly. Mimo jiné tzv. Yarkovského efekt, který spočívá v tom, že sluneční světlo zahřívá denní stranu asteroidu, který se ale otáčí. Teplo se z asteroidu uvolňuje na noční straně ve formě infračerveného záření. Vzniká jemný „tah“, který ovšem působí po dlouhou dobu, vlastně neustále – a díky tomu má nezanedbatelný účinek na pohyb asteroidu.

Výsledkem studie je zjištění, že nejvyšší pravděpodobnost kolize Bennu se Zemí je 24. srpna 2182 a činí 0,37 promile (1 : 2700). Pravděpodobnost srážky se Zemí za celé období až do roku 2300 je pak 0,57 promile (1 : 1750). Něco přes půl promile je sice pravděpodobnost malá, ale znamená, že (101955) Bennu je jedním ze dvou těles, která pro Zemi představují největší potenciální hrozbu. Tím druhým je bezejmenný asteroid 1950 DA, jehož budoucí pohyb Sluneční soustavou však není zdaleka tak přesně zmapován.

Fernocchia D. et al.: Icarus, 2021, DOI: 10.1016/j.icarus.2021.114594

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Jan Veselý

Mgr. Jan Veselý (*1967) studoval astrofyziku na MFF UK a vystudoval učitelství fyziky na Univerzitě Hradec Králové. Zabývá se výukou a popularizací astronomie a astrofyziky. Do roku 2018 působil v Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové a nyní pracuje v Hvězdárně a planetáriu hl. m. Prahy.
Veselý Jan

Doporučujeme

Migrace v pravěku střední Evropy

Migrace v pravěku střední Evropy uzamčeno

Martin Kuna, Jan Turek  |  1. 12. 2025
Moderní genetika dokládá pro oblast střední Evropy rozsáhlé a opakované pohyby a míšení populací v průběhu posledních osmi tisíc let. Jak tyto...
Podivná stopa na Marsu

Podivná stopa na Marsu uzamčeno

Vladimír Kopecký  |  1. 12. 2025
V červnu 2024 narazilo robotické vozítko NASA Perseverance (obr. 4) na podivný shluk kamenů. Stalo se tak v místě, kterým v dávné historii Marsu...
Lidské ucho v počítači

Lidské ucho v počítači uzamčeno

Pavel Jungwirth, Ondřej Ticháček  |  3. 11. 2025
Podle známého výroku Richarda Feynmana člověk něčemu pořádně porozumí, až když to sám sestrojí. A já (Pavel Jungwirth) jsem si z velmi osobních...