FldMendelu2026FldMendelu2026FldMendelu2026FldMendelu2026FldMendelu2026FldMendelu2026
i

Aktuální číslo:

2026/2

Téma měsíce:

Prvky vzácných zemin

Obálka čísla

Nebezpečné „půlpromile“

 |  6. 12. 2021
 |  Vesmír 100, 727, 2021/12

Asteroid (101955) Bennu, objevený 11. srpna roku 1999 prvním z dalekohledů projektu LINEAR, patří mezi ty, které považujeme za potenciálně nebezpečné pro Zemi. Měří okolo 500 metrů a oběhne okolo Slunce jednou za 1,2 roku. Patří do kategorie Apollo, což je skupina asteroidů, které kříží dráhu Země. Proto je také pod pečlivým dohledem. V minulosti jej například sledoval dnes již zničený obří radioteleskop v Arecibu (Vesmír 100, 111, 2021/2). Bennu se stal také cílem sondy OSIRIS-REx, která více než dva roky zkoumala asteroid zblízka. Odebrala i vzorek hornin z jeho povrchu a nyní je na cestě zpět. Kapsle se vzorkem by měla na Zemi přistát 24. září 2023.

 Z dat o pohybu sondy, která obíhala okolo asteroidu a spolu s ním kolem Slunce, se podařilo určit dráhu asteroidu Bennu a její budoucí vývoj s velkou přesností. Výsledky práce týmu, který vedl Davide Farnocchia z Caltechu a jehož členem byl také český astronom David Vokrouhlický z Univerzity Karlovy, byly publikovány v odborném časopise Icarus v srpnu letošního roku.

Astronomové do studie o pohybu Bennu zahrnuli i velmi jemné síly. Mimo jiné tzv. Yarkovského efekt, který spočívá v tom, že sluneční světlo zahřívá denní stranu asteroidu, který se ale otáčí. Teplo se z asteroidu uvolňuje na noční straně ve formě infračerveného záření. Vzniká jemný „tah“, který ovšem působí po dlouhou dobu, vlastně neustále – a díky tomu má nezanedbatelný účinek na pohyb asteroidu.

Výsledkem studie je zjištění, že nejvyšší pravděpodobnost kolize Bennu se Zemí je 24. srpna 2182 a činí 0,37 promile (1 : 2700). Pravděpodobnost srážky se Zemí za celé období až do roku 2300 je pak 0,57 promile (1 : 1750). Něco přes půl promile je sice pravděpodobnost malá, ale znamená, že (101955) Bennu je jedním ze dvou těles, která pro Zemi představují největší potenciální hrozbu. Tím druhým je bezejmenný asteroid 1950 DA, jehož budoucí pohyb Sluneční soustavou však není zdaleka tak přesně zmapován.

Fernocchia D. et al.: Icarus, 2021, DOI: 10.1016/j.icarus.2021.114594

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Jan Veselý

Mgr. Jan Veselý (*1967) studoval astrofyziku na MFF UK a vystudoval učitelství fyziky na Univerzitě Hradec Králové. Zabývá se výukou a popularizací astronomie a astrofyziky. Do roku 2018 působil v Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové a nyní pracuje v Hvězdárně a planetáriu hl. m. Prahy.
Veselý Jan

Doporučujeme

Temní architekti tání

Temní architekti tání uzamčeno

Když si prohlížíte satelitní snímky grónského ledovcového štítu, místo oslnivě bílé plochy uvidíte rozsáhlé tmavé skvrny, pokrývající stovky...
Velký příběh malých rozdílů

Velký příběh malých rozdílů

Prvky vzácných zemin se postupně staly klíčovou figurou v geopolitické šachovnici. V žebříčku British Geological Survey z roku 2015 mají nejvyšší...
Jak oddělit (téměř) neoddělitelné

Jak oddělit (téměř) neoddělitelné uzamčeno

Miloslav Polášek  |  2. 2. 2026
Na kraji města Janesville v americkém Wisconsinu, uprostřed kukuřičných polí, stojí rozsáhlý areál firmy SHINE Technologies. V jedné z nenápadných...