JMP2023VanoceTopJMP2023VanoceTopJMP2023VanoceTopJMP2023VanoceTopJMP2023VanoceTopJMP2023VanoceTop
i

Aktuální číslo:

2023/11

Téma měsíce:

Zapomínání

Obálka čísla

Nebezpečné „půlpromile“

 |  6. 12. 2021
 |  Vesmír 100, 727, 2021/12

Asteroid (101955) Bennu, objevený 11. srpna roku 1999 prvním z dalekohledů projektu LINEAR, patří mezi ty, které považujeme za potenciálně nebezpečné pro Zemi. Měří okolo 500 metrů a oběhne okolo Slunce jednou za 1,2 roku. Patří do kategorie Apollo, což je skupina asteroidů, které kříží dráhu Země. Proto je také pod pečlivým dohledem. V minulosti jej například sledoval dnes již zničený obří radioteleskop v Arecibu (Vesmír 100, 111, 2021/2). Bennu se stal také cílem sondy OSIRIS-REx, která více než dva roky zkoumala asteroid zblízka. Odebrala i vzorek hornin z jeho povrchu a nyní je na cestě zpět. Kapsle se vzorkem by měla na Zemi přistát 24. září 2023.

 Z dat o pohybu sondy, která obíhala okolo asteroidu a spolu s ním kolem Slunce, se podařilo určit dráhu asteroidu Bennu a její budoucí vývoj s velkou přesností. Výsledky práce týmu, který vedl Davide Farnocchia z Caltechu a jehož členem byl také český astronom David Vokrouhlický z Univerzity Karlovy, byly publikovány v odborném časopise Icarus v srpnu letošního roku.

Astronomové do studie o pohybu Bennu zahrnuli i velmi jemné síly. Mimo jiné tzv. Yarkovského efekt, který spočívá v tom, že sluneční světlo zahřívá denní stranu asteroidu, který se ale otáčí. Teplo se z asteroidu uvolňuje na noční straně ve formě infračerveného záření. Vzniká jemný „tah“, který ovšem působí po dlouhou dobu, vlastně neustále – a díky tomu má nezanedbatelný účinek na pohyb asteroidu.

Výsledkem studie je zjištění, že nejvyšší pravděpodobnost kolize Bennu se Zemí je 24. srpna 2182 a činí 0,37 promile (1 : 2700). Pravděpodobnost srážky se Zemí za celé období až do roku 2300 je pak 0,57 promile (1 : 1750). Něco přes půl promile je sice pravděpodobnost malá, ale znamená, že (101955) Bennu je jedním ze dvou těles, která pro Zemi představují největší potenciální hrozbu. Tím druhým je bezejmenný asteroid 1950 DA, jehož budoucí pohyb Sluneční soustavou však není zdaleka tak přesně zmapován.

Fernocchia D. et al.: Icarus, 2021, DOI: 10.1016/j.icarus.2021.114594

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Jan Veselý

Mgr. Jan Veselý (*1967) studoval astrofyziku na MFF UK a vystudoval učitelství fyziky na Univerzitě Hradec Králové. Zabývá se výukou a popularizací astronomie a astrofyziky. Do roku 2018 působil v Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové a nyní pracuje v Hvězdárně a planetáriu hl. m. Prahy.
Veselý Jan

Doporučujeme

Toto jsme my

Toto jsme my

Ondřej Vrtiška  |  30. 10. 2023
Z kolika buněk je tvořeno lidské tělo? A jaký je podíl jednotlivých buněčných typů? Odpovědět na tyto otázky není z řady důvodů snadné a jakákoli...
Jak si  pamatovat  10 000 fotek

Jak si pamatovat 10 000 fotek uzamčeno

Filip Děchtěrenko  |  30. 10. 2023
Ke schopnosti rozlišit pravdu od lži potřebujeme dobře fungující paměť. Podněty z okolního světa do ní ukládáme pro okamžité nebo pozdější...
Proč je  špatná paměť  dobrá

Proč je špatná paměť dobrá

Radkin Honzák  |  30. 10. 2023
Nedávno mi kamarádka poslala článek, v němž jakási profesorka s nádherným křestním jménem Lorraine (příjmení jsem zapomněl) vysvětluje zhoršené...