i

Aktuální číslo:

2024/4

Téma měsíce:

Obaly

Obálka čísla

Mezidruhově přenosná rakovina

 |  6. 12. 2021
 |  Vesmír 100, 728, 2021/12

Nádorová onemocnění vznikají v důsledku akumulace mutací v buňkách konkrétního jedince a spolu s ním také zanikají. Z tohoto pravidla však existuje několik výjimek, jako např. faciální rakovina u tasmánských ďáblů medvědovitých (DFTD), která přímo ohrožuje přežití tohoto zajímavého vačnatce (Vesmír 91, 257, 2012/5; 100, 9, 2021/1), nebo sexuálně přenosný nádor psů (CTVT), způsobený agresivní klonální linií histiocytů. Tato rakovina napadá pohlavní trakt, nebývá pro psy fatální a v populaci koluje přibližně 11 000 let. Jako poslední byla popsána klonální diseminovaná neoplazie u mořských mlžů.

Buňky těchto tří rakovinných onemocnění si vyvinuly neobvyklou schopnost šířit se v rámci populace určitého druhu podobně jako mikrobiální patogeny. Fatální, leukemii podobné neoplazie mořských mlžů byly popsány u několika druhů včetně rozchlipky písečné (Mya arenaria) nebo pacifické slávky Mytilus trossulus. Nešíří se však na další jedince přímým kontaktem, ale mořskou vodou.

U slávek byla choroba nejprve nalezena u M. trossulus na pobřeží Britské Kolumbie. Posléze se zjistilo, že onemocnění s velmi podobnými příznaky se rozvijí také u dalších druhů slávek v jiných částech světa. Je tudíž možné, že se tato choroba mohla buď nezávisle vyvinout, nebo nějakým způsobem přeskočit i na populace příbuzných druhů. To nedávno potvrdila studie publikovaná v časopisu eLife, která prokázala toto onemocnění u evropské slávky jedlé (Mytilus edulis) na pobřeží Francie a Beneluxu a u slávky Mytilus chilensis ve vodách Argentiny a Chile. Izolované rakovinné buňky z obou těchto druhů byly geneticky vzájemně velmi podobné a nesly genetické markery M. trossulus, což svědčí pro jejich společný původ u tohoto druhu slávky na pacifickém pobřeží USA nebo Kanady.

Sekundární rozšíření této choroby na pobřeží Jižní Ameriky a Evropy je s velkou pravděpodobností způsobeno náhodným transportem infikovaných slávek rostoucích na trupech nákladních zaoceánských lodí. Lidskou činností byla tato choroba nejspíš nevědomky zavlečena i do vzdálených zeměpisných oblastí, kde přeskočila na nové hostitelské druhy. Tato zjištění nám do budoucna možná pomohou pochopit evoluci přenosných malignit v extrémních situacích.

Yonemitsu M. A. et al.: Elife, 2019, DOI: 10.7554/eLife.47788

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Veterinární medicína
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Jindřich Sedláček

Mgr. Jindřich Sedláček (*1985) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UP v Olomouci. Pracuje v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, zároveň je doktorským studentem katedry genetiky a mikrobiologie PřF UK. Ve volném čase se věnuje ptáčkaření.
Sedláček Jindřich

Doporučujeme

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky uzamčeno

Josef Tuček  |  2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány

Od krytí k uzavření rány

Peter Gál, Robert Zajíček  |  2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Jana Doubravová, Jakub Klicpera  |  2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...