i

Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Mezidruhově přenosná rakovina

 |  6. 12. 2021
 |  Vesmír 100, 728, 2021/12

Nádorová onemocnění vznikají v důsledku akumulace mutací v buňkách konkrétního jedince a spolu s ním také zanikají. Z tohoto pravidla však existuje několik výjimek, jako např. faciální rakovina u tasmánských ďáblů medvědovitých (DFTD), která přímo ohrožuje přežití tohoto zajímavého vačnatce (Vesmír 91, 257, 2012/5; 100, 9, 2021/1), nebo sexuálně přenosný nádor psů (CTVT), způsobený agresivní klonální linií histiocytů. Tato rakovina napadá pohlavní trakt, nebývá pro psy fatální a v populaci koluje přibližně 11 000 let. Jako poslední byla popsána klonální diseminovaná neoplazie u mořských mlžů.

Buňky těchto tří rakovinných onemocnění si vyvinuly neobvyklou schopnost šířit se v rámci populace určitého druhu podobně jako mikrobiální patogeny. Fatální, leukemii podobné neoplazie mořských mlžů byly popsány u několika druhů včetně rozchlipky písečné (Mya arenaria) nebo pacifické slávky Mytilus trossulus. Nešíří se však na další jedince přímým kontaktem, ale mořskou vodou.

U slávek byla choroba nejprve nalezena u M. trossulus na pobřeží Britské Kolumbie. Posléze se zjistilo, že onemocnění s velmi podobnými příznaky se rozvijí také u dalších druhů slávek v jiných částech světa. Je tudíž možné, že se tato choroba mohla buď nezávisle vyvinout, nebo nějakým způsobem přeskočit i na populace příbuzných druhů. To nedávno potvrdila studie publikovaná v časopisu eLife, která prokázala toto onemocnění u evropské slávky jedlé (Mytilus edulis) na pobřeží Francie a Beneluxu a u slávky Mytilus chilensis ve vodách Argentiny a Chile. Izolované rakovinné buňky z obou těchto druhů byly geneticky vzájemně velmi podobné a nesly genetické markery M. trossulus, což svědčí pro jejich společný původ u tohoto druhu slávky na pacifickém pobřeží USA nebo Kanady.

Sekundární rozšíření této choroby na pobřeží Jižní Ameriky a Evropy je s velkou pravděpodobností způsobeno náhodným transportem infikovaných slávek rostoucích na trupech nákladních zaoceánských lodí. Lidskou činností byla tato choroba nejspíš nevědomky zavlečena i do vzdálených zeměpisných oblastí, kde přeskočila na nové hostitelské druhy. Tato zjištění nám do budoucna možná pomohou pochopit evoluci přenosných malignit v extrémních situacích.

Yonemitsu M. A. et al.: Elife, 2019, DOI: 10.7554/eLife.47788

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Veterinární medicína
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Jindřich Sedláček

Mgr. Jindřich Sedláček (*1985) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UP v Olomouci. Pracuje v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, zároveň je doktorským studentem katedry genetiky a mikrobiologie PřF UK. Ve volném čase se věnuje ptáčkaření.
Sedláček Jindřich

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...