Mezidruhově přenosná rakovina

Nádorová onemocnění vznikají v důsledku akumulace mutací v buňkách konkrétního jedince a spolu s ním také zanikají. Z tohoto pravidla však existuje několik výjimek, jako např. faciální rakovina u tasmánských ďáblů medvědovitých (DFTD), která přímo ohrožuje přežití tohoto zajímavého vačnatce (Vesmír 91, 257, 2012/5; 100, 9, 2021/1), nebo sexuálně přenosný nádor psů (CTVT), způsobený agresivní klonální linií histiocytů. Tato rakovina napadá pohlavní trakt, nebývá pro psy fatální a v populaci koluje přibližně 11 000 let. Jako poslední byla popsána klonální diseminovaná neoplazie u mořských mlžů.

Buňky těchto tří rakovinných onemocnění si vyvinuly neobvyklou schopnost šířit se v rámci populace určitého druhu podobně jako mikrobiální patogeny. Fatální, leukemii podobné neoplazie mořských mlžů byly popsány u několika druhů včetně rozchlipky písečné (Mya arenaria) nebo pacifické slávky Mytilus trossulus. Nešíří se však na další jedince přímým kontaktem, ale mořskou vodou.

U slávek byla choroba nejprve nalezena u M. trossulus na pobřeží Britské Kolumbie. Posléze se zjistilo, že onemocnění s velmi podobnými příznaky se rozvijí také u dalších druhů slávek v jiných částech světa. Je tudíž možné, že se tato choroba mohla buď nezávisle vyvinout, nebo nějakým způsobem přeskočit i na populace příbuzných druhů. To nedávno potvrdila studie publikovaná v časopisu eLife, která prokázala toto onemocnění u evropské slávky jedlé (Mytilus edulis) na pobřeží Francie a Beneluxu a u slávky Mytilus chilensis ve vodách Argentiny a Chile. Izolované rakovinné buňky z obou těchto druhů byly geneticky vzájemně velmi podobné a nesly genetické markery M. trossulus, což svědčí pro jejich společný původ u tohoto druhu slávky na pacifickém pobřeží USA nebo Kanady.

Slávky Mytilus trossulus na pobřeží Britské Kolumbie. Přenosné rakovinné onemocnění se z tohoto druhu rozšířilo i na další druhy slávek od Jižní Ameriky po Evropu.Snímek Susan A. Baldwin

Sekundární rozšíření této choroby na pobřeží Jižní Ameriky a Evropy je s velkou pravděpodobností způsobeno náhodným transportem infikovaných slávek rostoucích na trupech nákladních zaoceánských lodí. Lidskou činností byla tato choroba nejspíš nevědomky zavlečena i do vzdálených zeměpisných oblastí, kde přeskočila na nové hostitelské druhy. Tato zjištění nám do budoucna možná pomohou pochopit evoluci přenosných malignit v extrémních situacích.

Yonemitsu M. A. et al.: Elife, 2019, DOI: 10.7554/eLife.47788