i

Aktuální číslo:

2026/3

Téma měsíce:

Póry

Obálka čísla

Diskrétní architektura

 |  6. 12. 2021
 |  Vesmír 100, 786, 2021/12

Diskrétní architektura je nový pojem, spojovaný s řadou projektů a teoretických spisů, jež vznikly v londýnské škole architektury UCL Bartlett. V tomto případě slovo diskrétní neznamená důvěrný nebo ohleduplný, ale je použito v technickém smyslu – nespojitý nebo složený z izolovaných prvků. Co přesně si máme představit pod tímto pojmem a nakolik je odůvodněný, je stále předmětem diskusí.

Jelikož samotný pojem diskrétní je často vysvětlován skrze svůj protiklad spojitý nebo plynulý, zkusme postupovat stejně i v případě diskrétní architektury. Co je tedy spojitá či plynulá architektura? Myslíme tím řadu projektů přelomu 20. a 21. století, jež využívaly digitální technologie v navrhování a ve výrobě k tomu, aby odmítly modernistické paradigma modularity a opakovatelnosti a nahradily jej masovou kustomizací – tedy produktem šitým na míru a s proměnlivým tvarem. Nejznámějším představitelem tohoto směru je nepochybně studio Zaha Hadid Architects. Kromě zdůvodnění nepřehlédnutelnou estetikou mluví často ve prospěch tohoto přístupu další dva argumenty. Prvním je to, že „šití na míru“ a diverzita tvarů, typologií a dispozic jsou v rámci současného technologického paradigmatu cenově srovnatelné s opakovatelností, a architektura se tedy zapojuje do procesu personalizace, jež je běžná v ostatních oborech. Druhý argument je environmentální a zmiňuje ho teoretik architektury Mario Carpo, když porovnává tento přístup s přístupem modernistů. Modernistická architektura často používala ocelové nosníky I-profilu nejen kvůli jejich funkční kvalitě, ale i jejich uniformní estetice. V případě mrakodrapu mohl být stejný nosný profil použitý ve všech patrech, čímž se pravděpodobně ušetřilo vzhledem k úsporám, které vznikají při velkovýrobě. Jelikož však zatížení v různých patrech je odlišné (horní patro nese jen sebe, dolní sebe i všechna patra nad sebou), profil by musel být nutně dimenzován podle nejvyššího zatížení. Tedy ve všech případech kromě jednoho by byl předimenzovaný se všemi souvisejícími environmentálními zápory. Naproti tomu proměnlivě tvarovaná nosná konstrukce („spojité architektury“) může být optimalizována a z hlediska množství použitého materiálu šetrná.

Nyní vidíte 37 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Architektura
RUBRIKA: Architektura

O autorovi

Shota Tsikoliya

Doc. MgA. Shota Tsikoliya, Ph.D, M.Sc., vystudoval Univerzitu ve Stuttgartu a Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, kde spolu s prof. Imrem Vaškem vede ateliér Architektura III. Účastnil se realizace pavilonu ICD/ITKE Research Pavilion 2014–2015. Jeho odborným zájmem je využití vypočetních metod v architektuře v kontextu klimatické krize. Je spoluzakladatelem architektonického studia COLLARCH, kde pracuje od roku 2017 a kde se podílel na řadě oceněnýcharchitektonických realizací.

Doporučujeme

Zakouzlení světa

Zakouzlení světa

Ondřej Vrtiška  |  3. 3. 2026
Veřejný komunikační prostor zaplavily misinformace, dezinformace a žvást (což je ještě docela vlídný překlad termínu bullshit, který americký...
Od kuriozit k Nobelově ceně

Od kuriozit k Nobelově ceně uzamčeno

Jan Hynek, Matouš Kloda, Jan Demel  |  3. 3. 2026
O existenci porézních materiálů nemá většina lidí velké povědomí, ačkoliv je všichni běžně používáme – například pytlíček se silikagelem v krabici...
Vítěz bere vše

Vítěz bere vše uzamčeno

Marek Janáč  |  25. 2. 2026
„Pokud by k nějaké kombinaci prudkého rozvoje schopností systémů umělé inteligence a průmyslu došlo kupříkladu jen v Číně, dostal by se zbytek...