i

Aktuální číslo:

2021/11

Téma měsíce:

Velká data

Památník Tomáše Bati ve Zlíně

 |  1. 11. 2021
 |  Vesmír 100, 718, 2021/11

Brzy ráno dne 12. července 1932 se krátce po vzletu v mlze zřítil nedaleko otrokovického letiště stroj typu Junkers F 13. Na palubě firemního letounu, směřujícího do švýcarského Möhlinu, zahynul kapitán československého průmyslu, továrník Tomáš Baťa (1876–1932) i jeho pilot Jindřich Brouček. Právě tento okamžik, během něhož se na moment zastavil i jinak překotně tepající Zlín, posloužil architektu Františku Lydie Gahurovi (1891–1958) jako východisko jeho koncepce nevšedního zlínského památníku.

Památník Tomáše Bati je majestátní krystalicky čisté moderní dílo klasického řádu i proporcí, které do průmyslového města dokonale zapadá, zároveň se však jeho typické architektuře zcela vymyká. Tento paradox měla na svědomí vysoká míra prefabrikace a standardizace, která firemním projektantům nedovolovala navrhovat jakékoli individuálně koncipované stavby. Jenomže Gahura, který stál u zrodu značného počtu zlínských staveb včetně legendárního baťovského modulu o rozměrech 6,15×6,15 metru, byl také sochař. A jako sochař k svému vrcholnému dílu, jímž se zároveň završila jeho urbanistická práce pro rodný Zlín, také přistupoval. Památník totiž umístil na konec avenue lemované zelení a stoupající z nového náměstí Práce, čímž obzvlášť podtrhl jeho symbolickou rovinu. Kromě charakteristického továrního skeletu vyplněného jen čirým katedrálním sklem v ní důležitou roli také hrají složité číselné poměry. Gahura z nich odvodil jak celkové proporce stavby, tak umístění ústředního exponátu, letounu Junkers F 13. Právě v jeho kabině, kde Tomáš Baťa tragicky zahynul, se střetávají osy vstupního i vnitřního schodiště, tvořící orientační linku památníku, který sám architekt charakterizoval slovy: Chtěl bych, aby architektura památníku vyjadřovala velkorysost, jasnost, vzlet, optimismus i prostotu. Všechny zvláštnosti Tomáše Bati. Použité materiály omezuji na železo, beton a sklo. Je tím vyjádřena moderní technická kultura, jejímž průkopníkem Tomáš Baťa byl. Jimi docílím velkorysosti a monumentality. Sloupům přidám velkorysosti tím, že je osvobodím od stropní konstrukce, a postavím je před ni. Sloupy tak v průčelí vystoupí celým svým objemem. Vertikální linie je symbolem osvobození od tíhy země. Symbolem vzletu, iniciativy volného ducha. Kompoziční jednoduchost dává prostoru jasnost a prostotu výrazu. To všechno byly vlastnosti Baťova ducha. Budova, která slouží k uložení sbírek, je vlastně velkou vitrínou, a tak je to správně. Více světla bude vždy spíše k užitku než ke škodě. Nerad bych porušil jednoduchost kompozice cihlami. Cihla je materiál příliš muzeální. A toto nemá být muzeum. To má být památník.

Svému účelu sloužil památník, otevřený přesně o rok později, skoro do konce války, kdy byl poškozen náletem. V padesátých letech byl razantně přestavěn, přičemž tento stav změnila až rekonstrukce uskutečněná v letech 2016–2019. Jejím autorem je architekt Petr Všetečka, který památníku vrátil – stejně jako předtím Baťovu mrakodrapu čili správní budově číslo 21 – jak původní podobu, tak i Junkers F 13. Přesně řečeno jeho repliku bez motoru a vybavení kokpitu a kabiny, kterou v detailním zpracování vyrobila olomoucká firma TechProAviation.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Architektura
RUBRIKA: Architektura

O autorovi

Jakub Potůček

 

Doporučujeme

(Ne)chemické toulky chemickým prostorem

(Ne)chemické toulky chemickým prostorem uzamčeno

Ivan Čmelo, Daniel Svozil  |  1. 11. 2021
Zkusme si představit všechny chemické látky, které by bylo možno připravit, od vodíku až po makromolekuly včetně nukleových kyselin a bílkovin....
Život spjatý s krví: od nemocí k adaptacím

Život spjatý s krví: od nemocí k adaptacím

Ondřej Vrtiška  |  1. 11. 2021
Život hematologa Josefa Prchala se mohl vyvíjet jinak, kdyby… Kdyby se v šedesátých letech daly v Praze snadno sehnat látky potřebné pro výzkum....
Skleníkové peklo na Venuši a šance na život

Skleníkové peklo na Venuši a šance na život

Julie Nováková, Martin Ferus  |  1. 11. 2021
Byla Venuše už od svého zrození horkým peklem? Co když ještě donedávna překypovala životem a z modrého, Zemi podobného drahokamu ji ve žhnoucí pec...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné