mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

Geoforenzní metody pomáhají kriminalistům hledat těla obětí

 |  7. 9. 2020
 |  Vesmír 99, 480, 2020/9

Forenzní analytici a kriminalisté po celém světě využívají pro hledání pohřešovaných osob, u kterých mají důvodné podezření, že jejich tělo je uloženo pod zemí, celou škálu metod. Kromě notoricky známých detektorů kovů a speciálně vycvičených psů se v poslední době dostávají do hry i tzv. geoforenzní metody. Využívají rozdíly ve fyzikálních vlastnostech hledaného objektu a okolního prostředí. Aby tyto metody bylo možno aplikovat ve forenzní praxi, je velice důležité nashromáždit kontrolní data, na jejichž základě lze snadno předpovědět geofyzikální odezvu prostředí při samotném vyšetřování. Jedná se totiž o úlohu s více proměnnými. Roli bude hrát nejen způsob uložení těla, ale je také nezbytné přihlédnout ke skutečnosti, že se jedná o neukončený proces rozkladu, a lze tedy oprávněně předpokládat, že získaná data se budou v čase proměňovat.

Za tímto účelem proběhla deset let trvající parametrická studie. Nad umělým hrobem, ve kterém bylo uloženo prase, byla prováděna měření pomocí elektrických odporových metod (EOM) a měření pomocí georadaru (GPR). EOM zobrazuje rozložení vodivosti v podloží. GPR pak na základě rozdílné permitivity prostředí zobrazuje reflexní rozhraní pro elektromagnetické pulzy o vysoké vlastní frekvenci (50-1000 MHz).

V případě, že je tělo uloženo pod zem v plastovém obalu, ukázala měření jasně lepší detekovatelnost pohřebiště pomocí GPR. Plast je dobrou reflexní plochou, a tak bylo možné tělo pomocí této metody zobrazit po celou dobu deseti let. Na druhou stranu tělo uložené bez aditivního zakrytí bylo lépe rozpoznatelné metodou EOM, a to přibližně čtyři roky. Po této době dochází kvůli rozkladu ke značnému snížení vodivostního kontrastu s okolím a pohřebiště se stává pro tuto metodu nerozlišitelné. Při neznalosti způsobu uložení těla, která se v takovýchto případech očekává, představuje kombinace obou metod ideální postup. Výzkum také ukázal, že kvůli srážkám poskytují nejlepší data měření na jaře a v zimě. Čím delší období uběhlo od zmizení hledané osoby, tím roste význam měření právě v těchto obdobích.

Pringle J. K. et al.: Sci. Rep., 2020, DOI: 10.1038/s41598-020-64262-3

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Pedologie, Fyzika
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Jakub Pokorný

Mgr. Jakub Pokorný (*1992) vystudoval užitou geofyziku na Přírodovědecké fakultě UK. V současnosti je doktorandem na Katedře geofyziky MFF UK, kde se věnuje numerickému modelování geodynamických systémů. Zabývá se problematikou vlivu dehydratace hornin na dynamiku subdukce litosféry.
Pokorný Jakub

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...