Aktuální číslo:

2021/11

Téma měsíce:

Velká data

Geoforenzní metody pomáhají kriminalistům hledat těla obětí

 |  7. 9. 2020
 |  Vesmír 99, 480, 2020/9

Forenzní analytici a kriminalisté po celém světě využívají pro hledání pohřešovaných osob, u kterých mají důvodné podezření, že jejich tělo je uloženo pod zemí, celou škálu metod. Kromě notoricky známých detektorů kovů a speciálně vycvičených psů se v poslední době dostávají do hry i tzv. geoforenzní metody. Využívají rozdíly ve fyzikálních vlastnostech hledaného objektu a okolního prostředí. Aby tyto metody bylo možno aplikovat ve forenzní praxi, je velice důležité nashromáždit kontrolní data, na jejichž základě lze snadno předpovědět geofyzikální odezvu prostředí při samotném vyšetřování. Jedná se totiž o úlohu s více proměnnými. Roli bude hrát nejen způsob uložení těla, ale je také nezbytné přihlédnout ke skutečnosti, že se jedná o neukončený proces rozkladu, a lze tedy oprávněně předpokládat, že získaná data se budou v čase proměňovat.

Za tímto účelem proběhla deset let trvající parametrická studie. Nad umělým hrobem, ve kterém bylo uloženo prase, byla prováděna měření pomocí elektrických odporových metod (EOM) a měření pomocí georadaru (GPR). EOM zobrazuje rozložení vodivosti v podloží. GPR pak na základě rozdílné permitivity prostředí zobrazuje reflexní rozhraní pro elektromagnetické pulzy o vysoké vlastní frekvenci (50-1000 MHz).

V případě, že je tělo uloženo pod zem v plastovém obalu, ukázala měření jasně lepší detekovatelnost pohřebiště pomocí GPR. Plast je dobrou reflexní plochou, a tak bylo možné tělo pomocí této metody zobrazit po celou dobu deseti let. Na druhou stranu tělo uložené bez aditivního zakrytí bylo lépe rozpoznatelné metodou EOM, a to přibližně čtyři roky. Po této době dochází kvůli rozkladu ke značnému snížení vodivostního kontrastu s okolím a pohřebiště se stává pro tuto metodu nerozlišitelné. Při neznalosti způsobu uložení těla, která se v takovýchto případech očekává, představuje kombinace obou metod ideální postup. Výzkum také ukázal, že kvůli srážkám poskytují nejlepší data měření na jaře a v zimě. Čím delší období uběhlo od zmizení hledané osoby, tím roste význam měření právě v těchto obdobích.

Pringle J. K. et al.: Sci. Rep., 2020, DOI: 10.1038/s41598-020-64262-3

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Pedologie, Fyzika
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Jakub Pokorný

Mgr. Jakub Pokorný (*1992) vystudoval užitou geofyziku na Přírodovědecké fakultě UK. V současnosti je doktorandem na Katedře geofyziky MFF UK, kde se věnuje numerickému modelování geodynamických systémů. Zabývá se problematikou vlivu dehydratace hornin na dynamiku subdukce litosféry.
Pokorný Jakub

Doporučujeme

(Ne)chemické toulky chemickým prostorem

(Ne)chemické toulky chemickým prostorem uzamčeno

Ivan Čmelo, Daniel Svozil  |  1. 11. 2021
Zkusme si představit všechny chemické látky, které by bylo možno připravit, od vodíku až po makromolekuly včetně nukleových kyselin a bílkovin....
Život spjatý s krví: od nemocí k adaptacím

Život spjatý s krví: od nemocí k adaptacím

Ondřej Vrtiška  |  1. 11. 2021
Život hematologa Josefa Prchala se mohl vyvíjet jinak, kdyby… Kdyby se v šedesátých letech daly v Praze snadno sehnat látky potřebné pro výzkum....
Skleníkové peklo na Venuši a šance na život

Skleníkové peklo na Venuši a šance na život

Julie Nováková, Martin Ferus  |  1. 11. 2021
Byla Venuše už od svého zrození horkým peklem? Co když ještě donedávna překypovala životem a z modrého, Zemi podobného drahokamu ji ve žhnoucí pec...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné