i

Aktuální číslo:

2021/11

Téma měsíce:

Velká data

Evoluce symbiózy u termitů

 |  7. 9. 2020
 |  Vesmír 99, 478, 2020/9

Termiti jsou sociálně žijící linie švábů (Blattodae: Termitoidae), která v průběhu 150 milionů let své evoluce zaujala pozici hlavních makroskopických rozkladačů organické hmoty v tropech a subtropech. Pro trávení obtížně rozložitelných rostlinných těl a jejich zbytků navázali spolupráci se symbiotickými mikroorganismy – bakteriemi, archei a prvoky. Asi před 50 miliony let jedna linie termitů ztratila dominantní část střevní mikroflóry – prvoky. Následovala masivní evoluční radiace, která dala vzniknout čeledi Termitidae čítající asi 2400 druhů neboli 80 % druhové diverzity termitů, včetně například známých stavitelů katedrálových hnízd. Prvoci byli u Termitidae funkčně nahrazeni bakteriemi a také externě kultivovanými houbami (pouze u Macrotermitinae). Nové linie obsadily potravní niku, která byla pro skupinu „nižších termitů“ s prvoky ve střevě nepřístupná: organický materiál v půdě. Jak došlo k dramatické výměně symbiontů, se můžeme pokusit rekonstruovat na základě příbuzenských vztahů mezi současnými liniemi termitů. Fylogenetický signál mitochondriálních genomů termitů ukazoval, že dvě evolučně nejstarší linie Termitidae jsou Macrotermitinae (pěstitelé hub) a Sphaerotermitinae – prakticky neznámá skupina, která ve svých hnízdech buduje struktury podobné „houbovým zahrádkám“ u Macrotermitinae. Z toho bylo vyvozováno, že externalizace symbiontů znamenala nutný mezistupeň ve výměně střevní mikroflóry.

Ve spolupráci vědeckých skupin z japonského Okinawa Institute of Science and Technology a České zemědělské univerzity v Praze jsme fylogenezi termitů zrevidovali za využití sekvencí tisíců jaderných genů z transkriptomů a genomů 68 druhů termitů. Analýza překvapivě ukázala, že Macrotermitinae a Sphaerotermitinae tvoří jedinou evoluční linii. Externalizace symbiontů tedy představuje jen jednu z raných strategií v evoluci Termitidae a prvoci byli pravděpodobně nahrazeni přímo bakteriemi. Změny střevních mikrobiálních společenstev mohly být spuštěny například postupnou změnou potravy termitů. Námi zrekonstruovaná fylogeneze rovněž odhaluje další nesrovnalosti v evoluci termitů, a upozorňuje tak na možné nedostatky fylogenetické analýzy založené pouze na sekvenci mitochondriálního genomu.

Aleš Buček, OIST, Japonsko Buček A. et al.: Current Biology, 2019, DOI: 10.1016/j.cub.2019.08.076

Ve spolupráci s Czexpats in Science (czexpats.org)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Evoluční biologie, Entomologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Aleš Buček

 

Doporučujeme

(Ne)chemické toulky chemickým prostorem

(Ne)chemické toulky chemickým prostorem uzamčeno

Ivan Čmelo, Daniel Svozil  |  1. 11. 2021
Zkusme si představit všechny chemické látky, které by bylo možno připravit, od vodíku až po makromolekuly včetně nukleových kyselin a bílkovin....
Život spjatý s krví: od nemocí k adaptacím

Život spjatý s krví: od nemocí k adaptacím

Ondřej Vrtiška  |  1. 11. 2021
Život hematologa Josefa Prchala se mohl vyvíjet jinak, kdyby… Kdyby se v šedesátých letech daly v Praze snadno sehnat látky potřebné pro výzkum....
Skleníkové peklo na Venuši a šance na život

Skleníkové peklo na Venuši a šance na život

Julie Nováková, Martin Ferus  |  1. 11. 2021
Byla Venuše už od svého zrození horkým peklem? Co když ještě donedávna překypovala životem a z modrého, Zemi podobného drahokamu ji ve žhnoucí pec...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné