Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024
i

Aktuální číslo:

2024/7

Téma měsíce:

Čich

Obálka čísla

700

 |  7. 9. 2020
 |  Vesmír 99, 479, 2020/9

Pozorování přírodních jevů ještě stále přináší překvapení. Některá z nich dokonce posouvají hranice toho, co jsme dosud považovali za možné. V oblasti atmosférických výbojů se tak letos stalo hned ve dvou kategoriích.

Prvním rekordmanem je jediný bleskový výboj, který urazil zatím nejdelší vzdálenost měřenou od místa vzniku až do místa zániku. Vše se odehrálo 31. října 2018 za bouřky nad územím Brazílie. Bleskový výboj se šířil bouřkovým oblakem na vzdálenost více než 700 km, což odpovídá cestě z Prahy až na Jadran. Připravil tak o prvenství předchozího rekordmana, jímž byl extrémní blesk z roku 2007, který nad státem Oklahoma v USA cestoval „jen“ 320 km.

Rekordmanem ve druhé kategorii je nejdéle trvající jednotlivý bleskový výboj. Toulal se 4. března 2019 bouřkovým oblakem nad Argentinou téměř 17 sekund. S vedoucí pozicí v seznamu nejdéle trvajících blesků se musel rozloučit jeho předchůdce, který se bouřkovým oblakem nad francouzským Azurovým pobřežím šířil v létě roku 2012 po tehdy rekordních 8 sekund.

Je celkem pravděpodobné, že nové rekordy nezůstanou platné tak dlouho, jako jejich předchůdci. Ne že by blesky mezi sebou soutěžily o přední místa v našich seznamech. Jen se značně vylepšují metody, jimiž jsme schopni vývoj a postup bleskového výboje v bouřkovém oblaku sledovat. Oba současné rekordy se podařilo zachytit díky družicovým přístrojům umístěným na palubách družic GOES-16 a 17 (Geostationary Operational Environmental Satellite). Nový optický přístroj GLM (Geostationary Lightning Mapper) pořizuje snímek o velikosti 1372 × 1300 pixelů pětsetkrát za vteřinu a je schopen zpozorovat i megablesky, které jsou stovky kilometrů dlouhé. Vývoj takto extrémně rozsáhlých blesků je zatím nemožné sledovat pomocí současných pozemních měřících aparatur.

Oba nové rekordy pozorované v říši megablesků vyhlásil Výbor pro meteorologické a klimatické extrémy Světové meteorologické organizace (World Meteorological Organization – WMO). Rekordy byly publikované u příležitosti Mezinárodního dne ochrany před bleskem, který připadá na 28. červen 2020.

Peterson M. J. et al.: Geophysical Research Letters, 2020, DOI: 10.1029/2020GL088888

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Atmosféra
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Ivana Kolmašová

Ing. Ivana Kolmašov , Ph.D., (*1964) je vědeckou pracovnicí Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd. Zabývá se fyzikou plazmatu, analýzou družicových dat a dat z pozemních měření. K jejím zájmům patří především vlny generované přírodními bleskovými výboji a vlnové emise v magnetosféře Země.
Kolmašová Ivana

Doporučujeme

Algoritmy pro zdraví

Algoritmy pro zdraví

Ondřej Vrtiška  |  8. 7. 2024
Umělá inteligence proniká do medicíny a v následujících letech ji nejspíš významně promění. Regina Barzilay z MIT má pro vývoj nástrojů...
Mají savci feromony?

Mají savci feromony?

Pavel Stopka  |  8. 7. 2024
Chemická komunikace je způsob předávání a rozpoznávání látek, jímž živočichové získávají informace o jiných jedincích, o jejich pohlaví a věku, o...
Jak funguje moderní speleologie

Jak funguje moderní speleologie uzamčeno

Michal Filippi, Jan Sirotek  |  8. 7. 2024
Přesně před 150 lety byla na prodej Mamutí jeskyně. Systém, který do té doby sloužil jako místo pro těžbu ledku z guana, byl k mání za pouhých...