mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024
i

Aktuální číslo:

2024/2

Téma měsíce:

Faleš

Obálka čísla

700

 |  7. 9. 2020
 |  Vesmír 99, 479, 2020/9

Pozorování přírodních jevů ještě stále přináší překvapení. Některá z nich dokonce posouvají hranice toho, co jsme dosud považovali za možné. V oblasti atmosférických výbojů se tak letos stalo hned ve dvou kategoriích.

Prvním rekordmanem je jediný bleskový výboj, který urazil zatím nejdelší vzdálenost měřenou od místa vzniku až do místa zániku. Vše se odehrálo 31. října 2018 za bouřky nad územím Brazílie. Bleskový výboj se šířil bouřkovým oblakem na vzdálenost více než 700 km, což odpovídá cestě z Prahy až na Jadran. Připravil tak o prvenství předchozího rekordmana, jímž byl extrémní blesk z roku 2007, který nad státem Oklahoma v USA cestoval „jen“ 320 km.

Rekordmanem ve druhé kategorii je nejdéle trvající jednotlivý bleskový výboj. Toulal se 4. března 2019 bouřkovým oblakem nad Argentinou téměř 17 sekund. S vedoucí pozicí v seznamu nejdéle trvajících blesků se musel rozloučit jeho předchůdce, který se bouřkovým oblakem nad francouzským Azurovým pobřežím šířil v létě roku 2012 po tehdy rekordních 8 sekund.

Je celkem pravděpodobné, že nové rekordy nezůstanou platné tak dlouho, jako jejich předchůdci. Ne že by blesky mezi sebou soutěžily o přední místa v našich seznamech. Jen se značně vylepšují metody, jimiž jsme schopni vývoj a postup bleskového výboje v bouřkovém oblaku sledovat. Oba současné rekordy se podařilo zachytit díky družicovým přístrojům umístěným na palubách družic GOES-16 a 17 (Geostationary Operational Environmental Satellite). Nový optický přístroj GLM (Geostationary Lightning Mapper) pořizuje snímek o velikosti 1372 × 1300 pixelů pětsetkrát za vteřinu a je schopen zpozorovat i megablesky, které jsou stovky kilometrů dlouhé. Vývoj takto extrémně rozsáhlých blesků je zatím nemožné sledovat pomocí současných pozemních měřících aparatur.

Oba nové rekordy pozorované v říši megablesků vyhlásil Výbor pro meteorologické a klimatické extrémy Světové meteorologické organizace (World Meteorological Organization – WMO). Rekordy byly publikované u příležitosti Mezinárodního dne ochrany před bleskem, který připadá na 28. červen 2020.

Peterson M. J. et al.: Geophysical Research Letters, 2020, DOI: 10.1029/2020GL088888

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Atmosféra
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Ivana Kolmašová

Ing. Ivana Kolmašová, Ph.D., (*1964) je vedoucí vědeckou pracovnicí Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd. Zabývá se fyzikou plazmatu, analýzou družicových dat a dat z pozemních měření. K jejím zájmům patří především elektromagnetické vlny generované přírodními bleskovými výboji jak na Zemi, tak na dalších planetách Sluneční soustavy. Od roku 2016 předsedá Českému národnímu komitétu Unie radiové vědy (URSI).
Kolmašová Ivana

Doporučujeme

Pravá faleš, nebo falešná pravda

Pravá faleš, nebo falešná pravda uzamčeno

Halina Šimková, Jan Strojil  |  5. 2. 2024
Žádná společnost na světě nemá tolik prostředků či energie, aby dokázala efektivně bojovat proti všem podezřením z ohrožení. Používáme proto...
Koho balamutí tořiče

Koho balamutí tořiče uzamčeno

Jiří Sádlo  |  5. 2. 2024
Vstavačovité tořiče, rod Ophrys, jsou hodně složité a osobité. Dlouho se ví a říká, že klamou své hmyzí opylovače. Méně se připouští, že...
20 let s grafenem

20 let s grafenem uzamčeno

Jan Kunc  |  5. 2. 2024
Grafen, dvoudimenzionální alotrop uhlíku, vyvolal velkou vlnu pozornosti v roce 2004. Jak se tento význačný vědecký směr formoval, jaké byly jeho...