i

Aktuální číslo:

2024/4

Téma měsíce:

Obaly

Obálka čísla

700

 |  7. 9. 2020
 |  Vesmír 99, 479, 2020/9

Pozorování přírodních jevů ještě stále přináší překvapení. Některá z nich dokonce posouvají hranice toho, co jsme dosud považovali za možné. V oblasti atmosférických výbojů se tak letos stalo hned ve dvou kategoriích.

Prvním rekordmanem je jediný bleskový výboj, který urazil zatím nejdelší vzdálenost měřenou od místa vzniku až do místa zániku. Vše se odehrálo 31. října 2018 za bouřky nad územím Brazílie. Bleskový výboj se šířil bouřkovým oblakem na vzdálenost více než 700 km, což odpovídá cestě z Prahy až na Jadran. Připravil tak o prvenství předchozího rekordmana, jímž byl extrémní blesk z roku 2007, který nad státem Oklahoma v USA cestoval „jen“ 320 km.

Rekordmanem ve druhé kategorii je nejdéle trvající jednotlivý bleskový výboj. Toulal se 4. března 2019 bouřkovým oblakem nad Argentinou téměř 17 sekund. S vedoucí pozicí v seznamu nejdéle trvajících blesků se musel rozloučit jeho předchůdce, který se bouřkovým oblakem nad francouzským Azurovým pobřežím šířil v létě roku 2012 po tehdy rekordních 8 sekund.

Je celkem pravděpodobné, že nové rekordy nezůstanou platné tak dlouho, jako jejich předchůdci. Ne že by blesky mezi sebou soutěžily o přední místa v našich seznamech. Jen se značně vylepšují metody, jimiž jsme schopni vývoj a postup bleskového výboje v bouřkovém oblaku sledovat. Oba současné rekordy se podařilo zachytit díky družicovým přístrojům umístěným na palubách družic GOES-16 a 17 (Geostationary Operational Environmental Satellite). Nový optický přístroj GLM (Geostationary Lightning Mapper) pořizuje snímek o velikosti 1372 × 1300 pixelů pětsetkrát za vteřinu a je schopen zpozorovat i megablesky, které jsou stovky kilometrů dlouhé. Vývoj takto extrémně rozsáhlých blesků je zatím nemožné sledovat pomocí současných pozemních měřících aparatur.

Oba nové rekordy pozorované v říši megablesků vyhlásil Výbor pro meteorologické a klimatické extrémy Světové meteorologické organizace (World Meteorological Organization – WMO). Rekordy byly publikované u příležitosti Mezinárodního dne ochrany před bleskem, který připadá na 28. červen 2020.

Peterson M. J. et al.: Geophysical Research Letters, 2020, DOI: 10.1029/2020GL088888

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Atmosféra
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Ivana Kolmašová

Ing. Ivana Kolmašová, Ph.D., (*1964) je vedoucí vědeckou pracovnicí Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd. Zabývá se fyzikou plazmatu, analýzou družicových dat a dat z pozemních měření. K jejím zájmům patří především elektromagnetické vlny generované přírodními bleskovými výboji jak na Zemi, tak na dalších planetách Sluneční soustavy. Od roku 2016 předsedá Českému národnímu komitétu Unie radiové vědy (URSI).
Kolmašová Ivana

Doporučujeme

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky uzamčeno

Josef Tuček  |  2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány

Od krytí k uzavření rány

Peter Gál, Robert Zajíček  |  2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Česká seismologie na poloostrově Reykjanes s podporou

Jana Doubravová, Jakub Klicpera  |  2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...