i
Mikročočky pro spektroskopická měření
| 1. 6. 2020 | Vesmír 99, 321, 2020/6
Na snímku není plato vajíček, ale eliptické mikročočky o výšce 15 μm, vyrobené metodou 3D tisku. Jsou určeny k usměrnění záření ze zdrojů nanometrových velikostí, např. kvantových teček. Fotony dovedou koncentrovat do paprsku o úhlové šířce 1°. Umožňují tak spektroskopická měření i tam, kde nelze použít mikroskop – např. v pulsním magnetickém poli, v extrémně nízkých teplotách nebo v mikrovlnném záření. Detektor může být od zdroje světla vzdálen až 60 cm. Pravidelná matrice mikročoček navíc umožňuje přesně určit polohu měřeného objektu. Lze ho tak měřit opakovaně za různých podmínek.
Bogucki A. et al.: Light: Science & Applications, 2020, DOI: 10.1038/s41377-020-0284-1
Ke stažení
článek ve formátu pdf [552,35 kB]
RUBRIKA: Nádech–výdech
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Doporučujeme
Paradoxy infekce způsobené SARS-CoV-2
Jiří Beneš, Ladislav Machala | 1. 6. 2020
Přestože řada otázek čeká na vysvětlení, vědci rychle skládají obraz infekce novým virem.
O líných algoritmech, logice a hledání cest pro roboty 
Pavel Surynek | 1. 6. 2020
Jak přimět desetiletí propracovávané všemožné triky pracovat na hledání optimální cesty pro mobilní roboty k dosažení cíle a chytře odřezávat...
Potíže s hrochy
Pavel Hošek | 1. 6. 2020
Hroši, ač tvorové obojživelní, údajně neumějí plavat. Opravdu neumějí? A pokud ne, jak mohli v minulosti proniknout na rozmanité ostrovy, na nichž...
Sledujte nás na sociálních sítích