Veřejnost a klimatická změna

Na začátku nového roku s „kulatým“ číslem 2020 jsme si vyslechli hned čtyři novoroční projevy našich představitelů – prezidenta, předsedy vlády a předsedů obou komor parlamentu. Ve všech čtyřech projevech se objevilo téma klimatické změny, respektive krize, ale každý z řečníků ji posuzoval zcela odlišně. Zatímco prezident Miloš Zeman považuje postoj ekologů či klimatologů za nové náboženství a popírá vliv člověka na klima, předseda senátu Jaroslav Kubera připustil alespoň růst průměrné teploty, způsobující extrémy počasí, tání ledovců, sucho a vzestup mořské hladiny. Předseda poslanecké sněmovny Radek Vondráček (vzděláním právník) zasvěceně vysvětlil smysl „uhlíkové neutrality“, kterou prosazuje předsednictvo EU. Také premiér Andrej Babiš o věci mluvil v souladu se závěry nedávné konference Rady EU.

Klimatologové již dlouho upozorňují na to, že vzestupu průměrných teplot během následujícího století již nelze zabránit a že další zhoršení klimatické krize spojené s masivní migrací obyvatel lze odvrátit jen podstatným snížením emise skleníkových plynů. Znamená to přechod na obnovitelné zdroje elektřiny, zásadní změny v dopravě, šetření vodou a elektřinou, omezení a recyklace odpadu apod. Realizace takových (mnohdy nepopulárních, resp. i drastických) opatření není možná bez podpory obyvatelstva. Vědci by proto měli věnovat potřebné úsilí popularizaci této problematiky mezi nejširší veřejností.¹⁾

Příspěvek byl redakčně krácen a upraven.