Park Zarjaďje

V největším městě Evropy, v Moskvě, vznikl projekt, který dobře charakterizuje proměnu toho, co současná civilizace požaduje od města. V samém středu této metropole, hned vedle Rudého náměstí a chrámu Vasila Blaženého, na dohled od červených kremelských zdí stával od druhé poloviny šedesátých let největší hotel světa, Hotel Rossija s 3000 pokoji. Již nestojí. Místo něho se od roku 2017 v oblasti nazývané Zarjaďje rozkládá nový krajinný park.

Město samozřejmě sloužilo a slouží rozmanitým potřebám, bydlení, práci, výrobě, obchodu, shromažďování ap., tomu slouží různé budovy a různá místa. Parky jsou relativně nedávný doplněk výbavy měst, neboť dokud byla města obehnána hradbami, na park nebylo místo ani pomyšlení, a i poté, co hradby zmizely, nebylo parků zpočátku příliš třeba, zeleň i volné prostory byly dostupné všude okolo. Park jako důležitý prvek města se rozvíjí od 19. století. Dnes potřebu a ani oblibu parků nikdo nezpochybňuje. A přesto právě skutečnost, že se velká metropole (s mnoha parky) rozhodne, se souhlasným míněním obyvatel, nahradit budovu hotelu nikoli jinou budovou, řekněme galerií, muzeem nebo třeba nákupním centrem, ale otevřeným prostorem parku, se mi zdá vysoce signifikantní. Jako kdyby obyvatelé města toužili nejvíce po tom, aby přibylo míst, kde se necítí jako ve městě, kde nejsou mezi budovami. Výmluvná je již extrémně lukrativní poloha na břehu řeky Moskvy s výhledem na Kreml. Je zeleň tak důležitá pro život města, že má dostat právě takovouto lokalitu?