Střecha – médium ideologického sváru

Politický zvrat, který v Německu nastal po nástupu Adolfa Hitlera k moci, se okamžitě odrazil také na tamější umělecké produkci. Nejznámějším příkladem nově nastoupené kulturní politiky bezpochyby zůstává nucené uzavření experimentální školy Bauhaus, avšak příklady radikální proměny přípustné estetiky lze nalézt v mnoha dalších a často nečekaných souvislostech. Ideologický konflikt se odehrál také v blahodárném stínu borovicových hájů v berlínském Zehlendorfu.

Těsně před vypuknutím druhé světové války, v krátkém rozmezí let 1937–1939, bylo v této berlínské lesnaté krajině vybudováno Kameradschaftssiedlung der SS, tedy „Sídliště kamarádů sil SS“. Na jeho výstavbě měl osobní zájem i říšský vůdce SS Heinrich Himmler, který si přál postavit obytný komplex pro zaměstnance tří hlavních úřadů SS v Berlíně. Plány vznikly v projekční kanceláři GAGFAH pod vedením Hanse Gerlacha.

Idylické sídliště, jehož přírodní ráz umocňuje lesní porost a jezírko, nízká zastavěnost území a výrazné omezení automobilové dopravy, dodnes vyniká svou velkorysostí, a to i ve srovnání s okolní zástavbou blahobytného Zehlendorfu.