První globální geologická mapa Titanu

Saturnův měsíc Titan je jediný z měsíců Sluneční soustavy, který má hustou atmosféru. Kromě Země je to také jediné známé těleso, na jehož povrchu jsou dlouhodobě stabilní kapaliny. Namísto vody však z oblaků v atmosféře Titanu prší metan a etan, které vytvářejí na povrchu měsíce říční koryta a jezera. Výsledkem uhlovodíkového hydrologického cyklu je velmi rozmanitá morfologie povrchu Titanu. Zřetelné je také rozdělení různých typů geologických útvarů podle titanopisné šířky. Větrem formované duny (na mapě nahoře fialová barva) převažují v rovníkových oblastech, stejně jako hornatá a kopcovitá krajina (světle oranžově), která je navíc hojnější na jižní polokouli. Jezera, ať už vyschlá, či naplněná metanem a etanem (modrá), zase převažují na polokouli severní. Dominující světle zelená barva vyznačuje relativně hladký terén, růžové jsou tektonicky narušené oblasti, často obsahující vyschlá koryta bývalých toků. Červenou barvou jsou reprezentovány impaktní krátery.

Atmosféra Titanu je velmi hustá a v oboru viditelného světla neprůhledná. Tým vedený Rosaly Lopesovou z Laboratoře proudového pohonu (Jet Propulsion Laboratory) využil k sestavení mapy především data z radaru a infračerveného kanálu kamery ISS (Imaging Science Subsystem) sondy Cassini, která v letech 2004 až 2017 absolvovala více než 120 průletů nad povrchem Titanu. První globální geomorfologická mapa Titanu byla publikována v listopadu 2019 v časopise Nature Astronomy.

Lopes R. M. C., Malaska M. J., Schoenfeld A. M. et al.: Nat. Astron., DOI: 10.1038/s41550-019-0917-6