Jaká bude architektura postantropocénu?

Pojem antropocén zpopularizoval laureát Nobelovy ceny za chemii Paul Crutzen. I když oficiálně tento termín stále není přijat Mezinárodní komisí pro stratigrafii, je již (alespoň neformální) součástí vědeckého diskurzu a popisuje období, kdy lidstvo svou činností globálně ovlivňuje zemský ekosystém. Zdá se však, že na řadě je další neologismus – postantropocén.

Je třeba říci, že tento termín se používá především v kontextu ekonomickém a urbanistickém, nikoliv obecně geologickém. Stojí za ním představa, že nastupují časy, kdy dominantní roli budou hrát umělá inteligence, automatizace a robotizace. V případě ekonomiky či politiky nebudou zásadní rozhodnutí výsledkem individuálních vizí několika administrativních šéfů nadnárodních firem ani demokratické většiny populace, ale výsledkem anonymních algoritmů, jejichž myšlenkovému pochodu budeme rozumět čím dál tím méně. V urbanistickém a architektonickém kontextu lze již nyní pozorovat narůstající množství budov a prostor navržených ne pro lidi, ale pro stroje, pro jejichž provoz jsou lidé jenom drahou a potenciálně nebezpečnou překážkou. Jde o automatizované sklady, počítačové servery, továrny a logistické uzly. Tyto prostory hrají v ekonomice dominantní roli a jsou stejně zásadní pro fungování dnešní společnosti, jako byly v minulosti kostely, paláce a náměstí. Jak však budou vypadat?