i
Hedvábná ochrana semen
| 6. 1. 2020 | Vesmír 99, 9, 2020/1
Klíčení semen v podřadných půdách by mohla usnadnit ochranná vrstva z fibroinu (proteinu z hedvábí) a disacharidu trehalózy, obohacená o symbiotické rhizobakterie fixující vzdušný dusík. Tato jednoduchá a levná metoda je zatím využitelná pro bobovité rostliny – přirozené symbionty rhizobakterií –, ale do budoucna by mohla prospět i dalším plodinám. Semena stačí namočit do roztoku, který poté ztuhne. V půdě se rozpustí a uvolní bakterie. Trehalóza navíc chrání semena před vysokou koncentrací solí. (Na ilustračním obrázku jsou semena v kokonech bource morušového. Skutečná vrstva je jen několik mikrometrů silná.)
Zvinavashe A. T. et al.: PNAS, DOI: 10.1073/pnas.1915902116
Ke stažení
článek ve formátu pdf [504,3 kB]
RUBRIKA: Nádech–výdech
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Doporučujeme
Léčba psychedeliky
Zuzana Postránecká | 6. 1. 2020
Přírodní psychedelika provázejí lidskou společnost po tisíciletí, ale západní společnost se jimi začala podrobněji zabývat teprve ve 20. století....
Chobotnice z Londýna
Petr Jan Juračka | 6. 1. 2020
O poslední spolupráci s profesorem Vladimírem Kořínkem, novém druhu perloočky, dobrodružné cestě do londýnského muzea a chobotničce...
Smysl a etika archeologie ve 21. století
Martin Gojda | 6. 1. 2020
Jedinečnost a neopakovatelnost toho, co se událo v historii, co potkávalo generace našich předchůdců, jak jednotlivci a lidská společenství...
Sledujte nás na sociálních sítích