i
Hedvábná ochrana semen
| 6. 1. 2020 | Vesmír 99, 9, 2020/1
Klíčení semen v podřadných půdách by mohla usnadnit ochranná vrstva z fibroinu (proteinu z hedvábí) a disacharidu trehalózy, obohacená o symbiotické rhizobakterie fixující vzdušný dusík. Tato jednoduchá a levná metoda je zatím využitelná pro bobovité rostliny – přirozené symbionty rhizobakterií –, ale do budoucna by mohla prospět i dalším plodinám. Semena stačí namočit do roztoku, který poté ztuhne. V půdě se rozpustí a uvolní bakterie. Trehalóza navíc chrání semena před vysokou koncentrací solí. (Na ilustračním obrázku jsou semena v kokonech bource morušového. Skutečná vrstva je jen několik mikrometrů silná.)
Zvinavashe A. T. et al.: PNAS, DOI: 10.1073/pnas.1915902116
Ke stažení
článek ve formátu pdf [504,3 kB]
RUBRIKA: Nádech–výdech
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Doporučujeme
Ničí ozon choleru? 
Iva Hůnová, Libor Elleder | 30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem
Jan Černý | 30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy 
Vladimír Wagner | 30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....











