12,5 miliardy €

Jednání ministrů členských zemí ve španělské Seville skončilo pro Evropskou kosmickou agenturu (ESA) milým překvapením. V rozpočtu pro nejbližší tři roky může počítat s 12,5 miliardy eur, což je významný nárůst proti poslednímu tříletému cyklu: v letech 2016 až 1019 hospodařila s 8,6 miliardy eur.

Výrazné navýšení rozpočtu agentuře umožní zrychlit přípravu některých projektů a investovat do nových, s nimiž musela dosud vyčkávat. V roce 2032, o dva roky dříve, než ESA dosud plánovala, by mohl být do vesmíru vypuštěn systém LISA – první kosmický detektor gravitačních vln, umožňující jejich přesné měření. Bude pracovat na principu porovnávání dvou odražených laserových paprsků v interferometru. Doplní ho sonda Athena, jejíž start je plánován na rok 2031. Bude zaznamenávat rentgenové záření doprovázející srážky supermasivních černých děr.

O 400 milionů eur více, než agentura žádala, získala na vylepšování satelitního systému Copernicus zaměřeného na sledování klimatu. Vedle příspěvků na provoz ISS se bude ESA podílet i na přípravě modulů plánované kosmické stanice Gateway pro oběžnou dráhu kolem Měsíce. A urychlí se i vývoj opakovaně použitelného nákladního modulu Space Rider. Startovat bude na raketách Vega-C. Je zamýšlen jako bezpilotní technologická laboratoř pro lety trvající déle než dva měsíce. Pojme až 800 kg nákladu, který dokáže dopravit zpět na Zemi.

Agentura získala také 432 milionů eur na investice do kosmické bezpečnosti. Patří sem investice do kyberbezpečnosti kosmických systémů, projekty na odstraňování kosmického smetí, bezpečnější kontrolu kosmického provozu, ale také vývoj systémů pro včasné varování před asteroidy na kolizní dráze se Zemí. A nejen to. ESA spolu s NASA pracuje na misi Hera, která by měla testovat možnosti odklonění nebezpečných objektů mimo kolizní dráhu.

LISA bude pomocí laserové interferometrie detekovat a přesně měřit gravitační vlny.Ilustrace EADS Astrium