i

Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Propletené chobotnice

 |  8. 7. 2019
 |  Vesmír 98, 460, 2019/7

Fotografie zachycuje spektrograf MUSE připojený na jednom z teleskopů soustavy VLT na observatoři Paranal v chilských Andách. Tento nejvýkonnější pozemský přístroj dosahuje při pozorování oblohy v optickém oboru lepšího rozlišení než současné kosmické dalekohledy.

Vypadá to, jako by se ve vzájemném souboji svými chapadly propletly chobotnice nebo zešílelo potrubí. Ale ve skutečnosti je to jeden z nejmodernějších astronomických přístrojů a vše na obrázku má svůj pevný řád, vše je přesně na svém místě. Spektrograf MUSE (Multi Unit Spectroscopic Explorer) je instalován na teleskopu UT4 (Yepun), jednom ze čtveřice osmimetrových zrcadlových teleskopů, které dohromady tvoří Velmi velký dalekohled (VLT), jejž vybudovala Evropská jižní observatoř na vrcholu hory Paranal v chilských Andách. Jméno Yepun je v jazyce Mapučů, na jejichž území observatoř stojí, označení pro Venuši, když je Večernicí (Jasnou hvězdou, která přináší noc). [1]

Dalekohled i s detektorem jsou vzájemně provázané technické organismy. Už první zrcadlo, které odrazí světlo vzdálených vesmírných objektů, je aktivní – dokáže měnit tvar, aby kompenzovalo vlastní deformace způsobené zemskou gravitací. Dalekohled jako optická soustava sám o sobě nic nezaznamená, „jen“ poskytne světlo citlivým a sofistikovaným detektorům, které pomohou astronomům rozklíčovat informaci ukrytou v elektromagnetickém vlnění. Kamery špičkových astronomických teleskopů dnes dosahují rozměru mikrobusu a jejich cena je srovnatelná s cenou samotného dalekohledu. Jedno bez druhého se ale neobejde – teleskop se sebevětšími zrcadly je jako prázdný fotoaparát, ve kterém není vložen film (dnes CCD), a sebedokonalejší kamera je bez dalekohledu slepá.

Cesta světla

Nyní vidíte 30 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Optika, Astronomie a kosmologie

O autorovi

Jan Veselý

Mgr. Jan Veselý (*1967) studoval astrofyziku na MFF UK a vystudoval učitelství fyziky na Univerzitě Hradec Králové. Zabývá se výukou a popularizací astronomie a astrofyziky. Do roku 2018 působil v Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové a nyní pracuje v Hvězdárně a planetáriu hl. m. Prahy.
Veselý Jan

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné