i
Doppler pomáhá vrápencům
| 8. 7. 2019 | Vesmír 98, 395, 2019/7
Je známo, že netopýři pro odlišení pohybující se kořisti od statického pozadí (např. listů stromů) využívají detekci Dopplerova posuvu vytvářeného pohybem křídel pronásledovaného hmyzu. Nyní se ukazuje, že přinejmenším vrápencovití (Rhinolophidae) a pavrápencovití (Hipposideridae) další Dopplerův posuv aktivně vytvářejí pohybem ušních boltců. Frekvenci přijímaného signálu mění až o 350 Hz, což je sedmkrát více než nejmenší posuv, který jsou schopni zachytit. Podle autorů nového výzkumu jim tato cílená modulace signálu usnadňuje určit směr kořisti. Potvrzuje to i test na mechanickém modelu (na obr.), který může sloužit jako prototyp citlivých senzorů např. pro drony.
Yin X., Müller R., PNAS, DOI: 10.1073/pnas.1901120116
Ke stažení
článek ve formátu pdf [499,41 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyzika
RUBRIKA: Nádech–výdech
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Doporučujeme
Paradoxy infekce způsobené SARS-CoV-2
Jiří Beneš, Ladislav Machala | 1. 6. 2020
Přestože řada otázek čeká na vysvětlení, vědci rychle skládají obraz infekce novým virem.
O líných algoritmech, logice a hledání cest pro roboty 
Pavel Surynek | 1. 6. 2020
Jak přimět desetiletí propracovávané všemožné triky pracovat na hledání optimální cesty pro mobilní roboty k dosažení cíle a chytře odřezávat...
Potíže s hrochy
Pavel Hošek | 1. 6. 2020
Hroši, ač tvorové obojživelní, údajně neumějí plavat. Opravdu neumějí? A pokud ne, jak mohli v minulosti proniknout na rozmanité ostrovy, na nichž...
Sledujte nás na sociálních sítích