Aktuální číslo:

2024/6

Téma měsíce:

Éčka

Obálka čísla

Sousedské vazby střevních strážců

 |  6. 5. 2019
 |  Vesmír 98, 264, 2019/5

Imunitní systém představuje policejní složku našeho těla. A jako správná policie nejen chrání, ale i všemožně pomáhá. Vedle likvidace cizorodých a nebezpečných elementů imunitní buňky aspirují rovněž na podíl na řídicích funkcích. O spolupráci hormonálního a imunitního systému např. v tukové tkáni (včetně významné regulační role chronického zánětu) víme už dlouho. Nově se ukazuje, že podobně čile se do řízení metabolismu zapojují i imunitní buňky střeva.

Střevní stěna (podobně jako kůže nebo výstelka plic) odděluje vnitřní prostředí našeho těla od těžko kontrolovatelného prostoru střeva, kde vesele bují všeliká mikroflóra a kam se s potravou pravidelně dostává i leccos nepěkného z vnějšku. Proto je zdejší populace imunitních buněk obzvláště početná. K těmto pořádkovým složkám patří i tzv. intestinální intraepiteliální lymfocyty, což je vlastně největší populace T-lymfocytů v našem těle. Krom toho ve střevní stěně sídlí i endokrinní buňky produkující řadu hormonů, mezi nimi např. L-buňky vyrábějící mj. inkretin GLP-1 (čili glucagon-like peptide 1), který posiluje sekreci a působení inzulinu. Imunitní a endokrinní buňky tak sedí v tkáni hned vedle sebe, a jak se nyní ukazuje, úzce spolupracují.

Geneticky upravené myši se sníženým množstvím střevních T-lymfocytů vylučují větší množství inzulinu, a mají tak nižší hladinu glykémie. Navíc jejich hnědá tuková tkáň údajně spaluje větší množství tuku. To vše souvisí se zvýšenou hladinou GLP-1. Jako by L-buňky zbavené „policajtů“ ze sousedství vylučovaly najednou větší množství tohoto hormonu. Tak jednoduché to ale není. Autoři zmiňované studie věří, že imunitní buňky ovlivňují produkci inkretinů hned na několika úrovních. Jednak prý zasahují do samotného dělení a zrání L-buněk, krom toho ale taky vážou část vyrobeného GLP-1 na svých receptorech, a tím regulují jeho množství v oběhu.

Farmaka ovlivňující inkretinový systém se už dnes používají při léčbě diabetu. Odhalení dalších netušených fyziologických regulací je tak obzvláště cenné. Zajímavé ale jistě je už ono zjištění, že policejní dohled je v těle silnější, než bychom se dříve nadáli. Pořádkové složky zkrátka prorůstají řídicími strukturami organismu a je to tak zdrávo.

He S. et al. 2019, Nature, DOI: 10.1038/s41586-018-0849-9

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Imunologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Petr Zouhar

RNDr. Petr Zouhar, Ph.D., (*1985) je absolventem Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Postdoktorskou stáž strávil na Stockholmské univerzitě a v současnosti se ve Fyziologickém ústavu AV ČR zabývá zejména metabolismem tukové tkáně a s tím spojenou problematikou obezity a diabetu.
Zouhar Petr

Doporučujeme

Genová terapie ALS: jsme na začátku naděje

Genová terapie ALS: jsme na začátku naděje

Je to krutá a zatím nevyléčitelná nemoc. Amyotrofická laterální skleróza. Americká léková agentura FDA však nedávno schválila pro medicínskou...
(Ne)umělá sladidla

(Ne)umělá sladidla uzamčeno

Adam Obr  |  3. 6. 2024
Když loni v létě zařadilo WHO aspartam na seznam látek, které mají potenciál způsobovat rakovinu, dosáhla diskuse o škodlivosti nekalorických...
Příběhy řasových éček

Příběhy řasových éček

Richard Lhotský  |  3. 6. 2024
Přídatné látky v potravinách, familiárně přezdívané pro svůj kód éčka, vzbuzují u řady lidí obavy a strach. Přesto se mezi nimi najdou i látky...