Bill Schutt: Přírodopis kanibalismu. O lidojedech, placentách, prášku z mumie a jiných věcech
| 6. 5. 2019 | Vesmír 98, 317, 2019/5
Mnoho kultur sdílí přesvědčení, že sníst jiného člověka je to nejhorší, co lze udělat. Ale členové jiných sociálních a etnických skupin nemusejí vždy sdílet západní tabu kanibalismu, podotýká autor, profesor biologie z Amerického přírodopisného muzea. Navíc bílým dobyvatelům se jiný přístup k těmto praktikám stával často záminkou k zabíjení nebo zotročování. Mapování kanibalismu začíná studiem mimolidských organismů (Proč kudlanky (ne)ukousávají samečkům hlavy?), dostává se postupně k neandertálcům (Souvisí vyhynutí neandertálců s kanibalismem?), k modernímu člověku (Kanibalismus a Bible) a do současnosti (Pojídači placenty).
Ke stažení
článek ve formátu pdf [343,93 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Antropologie
RUBRIKA: Přečetli jsme
O autorovi
Eva Bobůrková
Eva Bobůrková původní povolání systémové inženýrky nikdy nevykonávala, neb se zhlédla v novinařině. Ze zpovídaných lidí jí brzy jako nejzajímavější vyšli vědci, a tak se od ekonomického zpravodajství odklonila k popularizaci vědy, kteréžto se věnuje od roku 2000.
Doporučujeme
Jak se bakterie oddávají sexu? 
Pavel Payne | 29. 9. 2026
Srovnání bakteriálních genomů ukázalo, že homologní rekombinace je u bakterií překvapivě častá. Známé mechanismy přenosu DNA však samy o sobě...
Pravidla buněčné spolupráce
Jan Černý | 29. 9. 2026
Buňky vznikly i díky tomu, že se membránou oddělily od okolního světa. Teprve když některé z těchto hranic začaly být řízeně prostupné, objevil se...
Cesta do Tibetu jako nástroj propagandy 
Jarmila Ptáčková | 29. 9. 2026
V očekávání většiny cestujících do Tibetu se pravděpodobně objevují zasněžené hory, prastaré kláštery a tmavorudá roucha buddhistických mnichů....











