Bill Schutt: Přírodopis kanibalismu. O lidojedech, placentách, prášku z mumie a jiných věcech
| 6. 5. 2019 | Vesmír 98, 317, 2019/5
Mnoho kultur sdílí přesvědčení, že sníst jiného člověka je to nejhorší, co lze udělat. Ale členové jiných sociálních a etnických skupin nemusejí vždy sdílet západní tabu kanibalismu, podotýká autor, profesor biologie z Amerického přírodopisného muzea. Navíc bílým dobyvatelům se jiný přístup k těmto praktikám stával často záminkou k zabíjení nebo zotročování. Mapování kanibalismu začíná studiem mimolidských organismů (Proč kudlanky (ne)ukousávají samečkům hlavy?), dostává se postupně k neandertálcům (Souvisí vyhynutí neandertálců s kanibalismem?), k modernímu člověku (Kanibalismus a Bible) a do současnosti (Pojídači placenty).
Ke stažení
článek ve formátu pdf [343,93 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Antropologie
RUBRIKA: Přečetli jsme
O autorovi
Eva Bobůrková
Eva Bobůrková původní povolání systémové inženýrky nikdy nevykonávala, neb se zhlédla v novinařině. Ze zpovídaných lidí jí brzy jako nejzajímavější vyšli vědci, a tak se od ekonomického zpravodajství odklonila k popularizaci vědy, kteréžto se věnuje od roku 2000.
Doporučujeme
Hospodářský cyklus: od Velké krize po současnost
Pavel Potužák | 1. 9. 2025
Kolísání produkce, zaměstnanosti a inflace provází tržní ekonomiky minimálně od konce průmyslové revoluce. Proč v některých obdobích hospodářství...
Globální eliminace poliovirů očkováním 
Vladimír Vondrejs | 1. 9. 2025
Je to už dávno (1960), co jsme u nás jako první na světě oslavili úplné odstranění poliovirů a rotariáni začali uvažovat o velké investici...
Do nitra Etny
Lukáš Krmíček | 1. 9. 2025
Etna neohrožuje jen zvědavé turisty či blízká lidská osídlení svými erupcemi. Může být nebezpečná i nestabilitou svých sopečných svahů.