Bill Schutt: Přírodopis kanibalismu. O lidojedech, placentách, prášku z mumie a jiných věcech
| 6. 5. 2019 | Vesmír 98, 317, 2019/5
Mnoho kultur sdílí přesvědčení, že sníst jiného člověka je to nejhorší, co lze udělat. Ale členové jiných sociálních a etnických skupin nemusejí vždy sdílet západní tabu kanibalismu, podotýká autor, profesor biologie z Amerického přírodopisného muzea. Navíc bílým dobyvatelům se jiný přístup k těmto praktikám stával často záminkou k zabíjení nebo zotročování. Mapování kanibalismu začíná studiem mimolidských organismů (Proč kudlanky (ne)ukousávají samečkům hlavy?), dostává se postupně k neandertálcům (Souvisí vyhynutí neandertálců s kanibalismem?), k modernímu člověku (Kanibalismus a Bible) a do současnosti (Pojídači placenty).
Ke stažení
článek ve formátu pdf [343,93 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Antropologie
RUBRIKA: Přečetli jsme
O autorovi
Eva Bobůrková
Eva Bobůrková původní povolání systémové inženýrky nikdy nevykonávala, neb se zhlédla v novinařině. Ze zpovídaných lidí jí brzy jako nejzajímavější vyšli vědci, a tak se od ekonomického zpravodajství odklonila k popularizaci vědy, kteréžto se věnuje od roku 2000.
Doporučujeme
Zakouzlení světa
Ondřej Vrtiška | 3. 3. 2026
Veřejný komunikační prostor zaplavily misinformace, dezinformace a žvást (což je ještě docela vlídný překlad termínu bullshit, který americký...
Od kuriozit k Nobelově ceně 
O existenci porézních materiálů nemá většina lidí velké povědomí, ačkoliv je všichni běžně používáme – například pytlíček se silikagelem v krabici...
Otvory smrti
Radim Osička | 3. 3. 2026
Bakteriální toxiny jsou vysoce účinné molekulární zbraně, které mnohé patogenní bakterie využívají k manipulaci se strukturami a funkcemi...