Bill Schutt: Přírodopis kanibalismu. O lidojedech, placentách, prášku z mumie a jiných věcech
| 6. 5. 2019 | Vesmír 98, 317, 2019/5
Mnoho kultur sdílí přesvědčení, že sníst jiného člověka je to nejhorší, co lze udělat. Ale členové jiných sociálních a etnických skupin nemusejí vždy sdílet západní tabu kanibalismu, podotýká autor, profesor biologie z Amerického přírodopisného muzea. Navíc bílým dobyvatelům se jiný přístup k těmto praktikám stával často záminkou k zabíjení nebo zotročování. Mapování kanibalismu začíná studiem mimolidských organismů (Proč kudlanky (ne)ukousávají samečkům hlavy?), dostává se postupně k neandertálcům (Souvisí vyhynutí neandertálců s kanibalismem?), k modernímu člověku (Kanibalismus a Bible) a do současnosti (Pojídači placenty).
Ke stažení
- článek ve formátu pdf [343,93 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Antropologie
RUBRIKA: Přečetli jsme
O autorovi
Eva Bobůrková
Eva Bobůrková původní povolání systémové inženýrky nikdy nevykonávala, neb se zhlédla v novinařině. Ze zpovídaných lidí jí brzy jako nejzajímavější vyšli vědci, a tak se od ekonomického zpravodajství odklonila k popularizaci vědy, kteréžto se věnuje od roku 2000.
Doporučujeme
Se štírem na štíru
Daniel Frynta, Iveta Štolhoferová | 4. 11. 2024
Člověk každý rok zabije kolem 80 milionů žraloků. Za stejnou dobu žraloci napadnou 80 lidí. Z tohoto srovnání je zřejmé, kdo by se měl koho bát,...
Ustrašená společnost
Jan Červenka | 4. 11. 2024
Strach je přirozeným, evolucí vybroušeným obranným sebezáchovným mechanismem. Reagujeme jím na bezprostřední ohrožení, které nás připravuje buď na...
Mláďata na cizí účet
Martin Reichard | 4. 11. 2024
Parazitismus je mezi živočichy jednou z hlavních strategií získávání zdrojů. Obvyklá představa parazitů jako malých organismů cizopasících na...