Překvapivý vliv klimatu na výskyt hub

Houby se významně podílejí na fungování naprosté většiny terestrických ekosystémů, a je proto důležité vědět, co ovlivňuje jejich výskyt a diverzitu. Moderní metody sekvenace DNA nám už dnes umožňují popsat jejich diverzitu v prostředí, aniž bychom je museli jednotlivě pozorovat. Abychom porozuměli jejich rozšíření na Zemi, potřebujeme odebrat dostatečný počet vzorků. A to není snadný úkol. Řešením může být studium už publikovaných dat.

Pracovníkům Mikrobiologického ústavu AV ČR v Praze se podařilo s podporou Grantové agentury ČR shromáždit údaje z 3370 vzorků půdy, které obsahovaly více než 66 milionů údajů o výskytu jednotlivých druhů hub – sekvencí DNA. Získané údaje překvapivě ukazují, že maximum diverzity hub neleží v tropech, jako je tomu u rostlin, ale spíše v chladných oblastech, a že klima je jedním z hlavních faktorů, které výskyt hub předurčují. Ukazuje se také, že mykorhizní houby, které usnadňují rostlinám získávání minerálních živin z půdy a na jejichž aktivitě závisí zemědělská a lesnická produkce, se vyskytují obvykle pouze v úzkém rozmezí klimatických podmínek. Jiné skupiny hub včetně patogenních druhů mají k teplotě a množství srážek daleko větší toleranci. Zatímco u 453 nejběžnějších druhů mykorhizních hub je obvyklé rozmezí průměrných ročních teplot, které tolerují, zhruba 5 °C, mezi 160 druhy, které jsou patogenní pro rostliny, je to 9 °C. Bohužel proto hrozí, že se změny klimatu negativně projeví na výskytu prospěšných hub, zatímco ohrožení zemědělských plodin a stromů patogeny může vzrůst.

Ryzec černohlávek (Lactarius lignyotus) tvoří ektomykorhizní symbiózu s kořeny smrku, jimž pomáhá zprostředkovat příjem minerálních živin z půdy. Patří mezi druhy s velmi úzkou klimatickou nikou – rozmezím teplot a srážek, které dokáže tolerovat.Snímek Tereza Vlková

Větrovský T. et al., Nature Communications, DOI: 10.1038/s41467-019-13164-8