Multilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 Chemie
i

Aktuální číslo:

2025/5

Téma měsíce:

Pohlaví

Obálka čísla

Nejhlučnější pták

 |  9. 12. 2019
 |  Vesmír 98, 671, 2019/12

Akustická komunikace má v živočišné říši největší význam v nepřehledném prostředí, třeba v tropickém pralese. Anebo tam, kde má smysl dorozumívat se na obrovskou vzdálenost. Známé je například hlučné volání gibonů. V Amazonii akusticky vládnou příznačně pojmenovaní vřešťani. A u ptáků už jde o jev doslova bezbřehý. Kupříkladu novozélandský papoušek kakapo soví vábí vzdálenou partnerku velmi psychedelickými zvuky. Mezi mimořádně hlučné ptáky patří zejména jeřábi a jihoamerické kotingy. Dosavadním ptačím rekordmanem v naměřené hlasitosti byla kotinga křiklavá (Lipaugus vociferans), ale nyní se podařilo zaznamenat ještě o devět decibelů silnější hlas. Zvonovec bílý (Procnias albus, také z čeledi kotingovitých) „zazpíval“ v severobrazilském státě Pará hlasem o intenzitě 125 decibelů.

Zvonovec svým hlasem oblažuje samičku. O ptačí zpěv, jak si jej představujeme (a známe třeba u kosa, pěnkavy či špačka), se opravdu nejedná. Pozoruhodné ovšem je, že samička v tu chvíli sedí jen kousek od něho, a k extrémnímu rámusu tedy zdánlivě schází důvod. Ve skutečnosti ovšem jde o typický pohlavní výběr a geny předají zejména nejhlučnější z hlučných. Na začátku představení je samec ke své vyvolené otočen zády, ale pak předvede bleskové čelem vzad a zjevně to se samičkou nemyslí dobře, neboť ta by jeho představení nemusela přežít ve zdraví. Naštěstí samička zřejmě ví, co bude následovat, takže stihne poodlétnout do trochu bezpečnější vzdálenosti.

Naměřená hodnota samečkova koncertu je opravdu extrémní. Člověku hrozí poškození sluchu už při delším vystavení hluku o síle 80–90 decibelů. Zvonovec bílý hlasitostí překonává například i osmiproudou dálnici při plném provozu, řetězovou pilu, a dokonce sbíječku. Jeho produkce je srovnatelná s hodně hlučným rockovým koncertem a blíží se hranici bolestivosti. Výzkum je však teprve na samém začátku, protože měřit zvukovou intenzitu v přírodě je složité. Nicméně lze předpokládat, že podobně hlasití nebo i hlasitější mohou být také jiní zvonovci (další tři příslušníci rodu Procnias), nebo již zmínění jeřábi.

Podos J., Cohn-Haft M., Current Biology, 2019, DOI: 10.1016/j.cub.2019.09.028

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ornitologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Jiří Hrubý

Ing. Jiří Hrubý (*1957) vystudoval Vysokou školu ekonomickou. Je profesionální překladatel, amatérský ornitolog a s vysokohorskou nemocí má osobní zkušenost.

Doporučujeme

Milostný život nálevníků

Milostný život nálevníků uzamčeno

Ivan Čepička  |  5. 5. 2025
Pohlavní proces, sex, je jedním ze zásadních vynálezů eukaryot. Projevy s ním spojené jsme zvyklí vídat na makroskopické úrovni, ať už to jsou...
Chromozomy, geny, hormony a pohlaví

Chromozomy, geny, hormony a pohlaví

Jaroslav Petr  |  5. 5. 2025
Na téma „ona a on“ se píšou básně, romány i dramata. Pestré a napínavé příběhy nabízí i příroda. Cesty, jimiž se může ubírat vývoj pohlaví...
Dřevěné mrakodrapy

Dřevěné mrakodrapy uzamčeno

Václav Sebera  |  5. 5. 2025
Nejvyšší člověkem postavené stavby jsou takové, které se přibližují, doslova drápou, k mrakům – mrakodrapy. Nepřekvapuje, že jejich nosné systémy...