Multilicence2025Multilicence2025Multilicence2025Multilicence2025Multilicence2025Multilicence2025
i

Aktuální číslo:

2025/4

Téma měsíce:

Prázdno

Obálka čísla

Nejhlučnější pták

 |  9. 12. 2019
 |  Vesmír 98, 671, 2019/12

Akustická komunikace má v živočišné říši největší význam v nepřehledném prostředí, třeba v tropickém pralese. Anebo tam, kde má smysl dorozumívat se na obrovskou vzdálenost. Známé je například hlučné volání gibonů. V Amazonii akusticky vládnou příznačně pojmenovaní vřešťani. A u ptáků už jde o jev doslova bezbřehý. Kupříkladu novozélandský papoušek kakapo soví vábí vzdálenou partnerku velmi psychedelickými zvuky. Mezi mimořádně hlučné ptáky patří zejména jeřábi a jihoamerické kotingy. Dosavadním ptačím rekordmanem v naměřené hlasitosti byla kotinga křiklavá (Lipaugus vociferans), ale nyní se podařilo zaznamenat ještě o devět decibelů silnější hlas. Zvonovec bílý (Procnias albus, také z čeledi kotingovitých) „zazpíval“ v severobrazilském státě Pará hlasem o intenzitě 125 decibelů.

Zvonovec svým hlasem oblažuje samičku. O ptačí zpěv, jak si jej představujeme (a známe třeba u kosa, pěnkavy či špačka), se opravdu nejedná. Pozoruhodné ovšem je, že samička v tu chvíli sedí jen kousek od něho, a k extrémnímu rámusu tedy zdánlivě schází důvod. Ve skutečnosti ovšem jde o typický pohlavní výběr a geny předají zejména nejhlučnější z hlučných. Na začátku představení je samec ke své vyvolené otočen zády, ale pak předvede bleskové čelem vzad a zjevně to se samičkou nemyslí dobře, neboť ta by jeho představení nemusela přežít ve zdraví. Naštěstí samička zřejmě ví, co bude následovat, takže stihne poodlétnout do trochu bezpečnější vzdálenosti.

Naměřená hodnota samečkova koncertu je opravdu extrémní. Člověku hrozí poškození sluchu už při delším vystavení hluku o síle 80–90 decibelů. Zvonovec bílý hlasitostí překonává například i osmiproudou dálnici při plném provozu, řetězovou pilu, a dokonce sbíječku. Jeho produkce je srovnatelná s hodně hlučným rockovým koncertem a blíží se hranici bolestivosti. Výzkum je však teprve na samém začátku, protože měřit zvukovou intenzitu v přírodě je složité. Nicméně lze předpokládat, že podobně hlasití nebo i hlasitější mohou být také jiní zvonovci (další tři příslušníci rodu Procnias), nebo již zmínění jeřábi.

Podos J., Cohn-Haft M., Current Biology, 2019, DOI: 10.1016/j.cub.2019.09.028

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ornitologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Jiří Hrubý

Ing. Jiří Hrubý (*1957) vystudoval Vysokou školu ekonomickou. Je profesionální překladatel, amatérský ornitolog a s vysokohorskou nemocí má osobní zkušenost.

Doporučujeme

Rostliny vyprávějí o lidech

Rostliny vyprávějí o lidech

Ondřej Vrtiška  |  31. 3. 2025
V Súdánu už dva roky zuří krvavá občanská válka. Statisíce lidí zahynuly, miliony jich musely opustit domov. Etnobotanička a archeobotanička Ikram...
O prázdnech v nás

O prázdnech v nás uzamčenovideo

Jan Černý  |  31. 3. 2025
Naše tělo je plné dutin, trubic a kanálků. Malých i velkých. Některé jsou zaplněné, jiné prázdné, další jak kdy. V některých proudí tekutina, v...
Nejúspěšnější gen v evoluci

Nejúspěšnější gen v evoluci

Eduard Kejnovský  |  31. 3. 2025
Dávno před vznikem moderních forem života sváděly boj o přežití jednodušší protoorganismy, z počátku nejspíše „nahé“ replikující se molekuly...