Schovávaná s potkany

Před pikolou, za pikolou potkan nesmí stát. Němečtí neurobiologové se věnovali zdánlivě pošetilé činnosti – hráli si s potkany na schovávanou. S výsledky se dostali až do Science, protože nabídli nový vhled do neurobiologie herního chování. To se obtížně studuje, protože pro experiment je třeba zajistit kontrolované podmínky, což je při opravdu svobodné hře těžké. Potkany za úspěchy neodměňovali pamlsky, ale sociální interakcí – lechtáním, hlazením apod., tedy opět hrou svého druhu. Potkani střídali roli hledajícího i hledaného a rychle se naučili mnoho z herní strategie. Autoři přitom dokumentovali proměňující se aktivitu jejich prefrontální mozkové kůry.

Snímek Reinhold, Sanguinetti-Scheck, Hartmann, Brecht

Reinhold A. S. et al., Science, DOI: 10.1126/science.aax4705